01:29
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V lesích nedaleko Toužimi jsou rybníky, o které se dlouho nikdo nestaral. Díky tomu se tam nyní vyskytují vzácné druhy živočichů. Jaké? Na to se podívejte ve videu.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají? A vidí nějaký způsob, jak by samy mohly lesům pomoci?
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Víte, kde na našem území můžete potkat vzácné šplhavce? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Jetel luční je léčivá bylina, ale pěstuje se hlavně na krmení pro dobytek. Stojí za to pořádně si ho prohlédnout. Jeho listy někdy tvoří čtyřlístek a ten prý nosí štěstí!
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat. Některé rostliny k tomu využívají vítr, většina ale potřebuje hmyz. Právě včely patří mezi významné opylovače rostlin. Dělají to zcela nevědomě při hledání potravy v podobě nektaru a pylu.
Lymeská borelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka a hlavním přenašečem je klíště. MUDr. Jiří Pešina vysvětluje, jaká jsou stadia onemocnění a jaké jsou jejich příznaky.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.