05:00
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Jak může pomoci píšťalka? Děti se dozvědí, jak se příroda probouzí po zimě i to, že na jaře začíná zahradní výsev. Zároveň uvidí, jak píšťalka z prutů vrby dokáže zachránit život. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bez kopretiny by se kytice lučního kvítí prostě neobešla. Najdeme ji na loukách, pastvinách, náspech, v okolí řek i v příkopech. Zamilovaným prý její lístky prozradí, jestli „má mě rád, nemá mě rád, má mě rád…“
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Věděli jste, co všechno dokáže ulovit vydra říční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Sedmikráska je na první pohled sice úplně obyčejná kytička, ale má očistné účinky a příjemně chutná!
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
V dnešní hádance hledáme šelmu, která žije ve vodě a vyskytuje se na severní polokouli. Když žije ve vodě, jsou samozřejmostí ploutve, ale tato šelmička má také kožich. Už tušíte? Kdo tipnul lachtana, má pravdu. A my se mimo jiné podíváme, jak se takový lachtan dá vycvičit a jaký je rozdíl mezi lachtanem, mrožem a tuleněm.
Karl von Frisch celý život věnoval zkoumání včel. Co vše o včelách zjistil? A za který svůj objev dostal Nobelovu cenu? Pojďte to s námi zjistit.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Vodní ptáci je seriál, který nám představuje život jednotlivých druhů ptáků. V této části se seznámíme s životem v kolonii racka chechtavého. Podíváme se na vývoj racka od vajíčka až po dospělého jedince a ukážeme si k čemu je dobrý vaječný zub. V čem jsou rackové podobní lidem?
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní louku.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Nejstarší delikatesou lidstva jsou korýši. Tito obyvatelé naší planety žili již před 200 miliony let. Ve starém Římě nesměli klepetáči chybět na žádné slavnostní tabuli. A kde bychom je našli dnes? Některé v řekách, jiné zas v mořích.
13 241
745
4 537
1 242
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.