01:31
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Organizace UNESCO do svého seznamu nehmotného dědictví zapsala také verbuňk. Jde o tanec, který se tancuje výhradně na Slovácku. Z dvacátých let minulého století pochází první neozvučený filmový záznam a jak sami uvidíte, verbuňk nemá žádnou pevnou choreografii a pořád se vyvíjí a proměňuje. Dnes existuje několik jeho oblastních variant.
Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.
Zápisu na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO se v roce 2020 dočkaly perličkové vánoční ozdoby z Poniklé. V čem je jejich výroba unikátní a jak tyto ozdoby vznikají?
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Na severní hranici CHKO České středohoří leží čedičová Panská skála s výraznou sloupcovitou odlučností připomínající varhany. Nejdelší z jejích „píšťal" měří 12 metrů. Tento unikátní geomorfologický celek je chráněn jako národní přírodní památka a dle turistických příruček je vůbec nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v republice.
Kde a jak v Praze kotví malé lodě či hausbóty k bydlení nebo přespání pro cizince? Projíždějící lodě mají záchytná místa ve veřejných přístavištích.
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Finsko se v roce 2023 a Švédsko v roce 2024 staly novými členy NATO. Proč k tomu u těchto dvou dlouhou dobu neutrálních států došlo? Jaké vztahy mají obě země s Ruskem?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.