01:31
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Organizace UNESCO do svého seznamu nehmotného dědictví zapsala také verbuňk. Jde o tanec, který se tancuje výhradně na Slovácku. Z dvacátých let minulého století pochází první neozvučený filmový záznam a jak sami uvidíte, verbuňk nemá žádnou pevnou choreografii a pořád se vyvíjí a proměňuje. Dnes existuje několik jeho oblastních variant.
Jízda králů je lidový obyčej spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem, který byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla jízda králů po celé České republice velmi hojná. Ta nejznámější probíhá ve Vlčnově, ale my se na jízdu podíváme do Kunovic.
Zápisu na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO se v roce 2020 dočkaly perličkové vánoční ozdoby z Poniklé. V čem je jejich výroba unikátní a jak tyto ozdoby vznikají?
Aleš Háma projíždí Zlínským krajem. Podíváme se s ním do Vlčnova, známého svou jízdou králů a krásnými kroji. Dále do Bojkovic, kde navštívíme muzeum starých časů, či lázeňských Luhačovic s architektonickou prací Dušana Jurkoviče a Dušné, kde se pokocháme malebnými výhledy z koňského hřbetu.
Architekt a herec David Vávra nás v originální street movie proveze svým malotraktorem údolím Jizery. Náš průvodce skládá verše na počest severočeským Semilům, Železnému Brodu a Turnovu. Objevíme originální díla architektury světového střihu i stavební poklesky, které jsou svědky vkusu a potřeb časů minulých.
Reportáž tohoto dílu Toulavé kamery (2025) nás zavede na prohlídku hradu Velhartice, představí nám jeho zajímavou historii i netradiční architektonické prvky. Dozvíme se také, kdy a proč zde byly po jistý čas za vlády Jiřího z Poděbrad ukryty české korunovační klenoty.
Rozdělení Československa a vznik dvou nových států nejvíce ovlivnil život lidí žijících při nově vzniklé státní hranici. Časosběrný dokument ukazuje, jak lidé z pomezí České a Slovenské republiky rozdělení státu prožívali.
Slavná Lennonova zeď na Kampě změnila v září 2022 svou podobu. Tu jí na popud radnice dali umělci ze sedmadvaceti zemí Evropské unie a také přizvaní malíři z Ukrajiny a Norska. Lennonova zeď je od 70. let 20. století pamětním místem, které je vnímáno jako symbol svobody a volnosti. Stala se tak i místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pasáž o jejich historii i osudu.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
Finsko se v roce 2023 a Švédsko v roce 2024 staly novými členy NATO. Proč k tomu u těchto dvou dlouhou dobu neutrálních států došlo? Jaké vztahy mají obě země s Ruskem?
13 739
769
4 680
1 334
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.