01:21
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Jistě víte, že 5. červenec je státním svátkem. Proč? Cyril a Metoděj v roce 863 přišli na pozvání tehdejšího panovníka do Velkomoravské říše, aby zvěstovali v té době novou křesťanskou víru. Povedlo se jim také sestavit první slovanské písmo i přeložit křesťanské spisy do staroslověnštiny.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Toulavá kamera nám představí horu Poledník, která se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena vláda knížete Vladislava II. a jeho vojenské výboje po boku císaře Konráda III. Ten mu pak za věrné služby udělí hodnost krále.
Jako belle époque bývá označováno období přelomu 19. a 20. století, které přineslo obrovský technologický pokrok, společenské změny a umělecký rozmach. Zdálo se, že lidstvo dosáhlo svého vrcholu. Zároveň však po tomto období svět vkročil do nejhrůznější války, kterou dosud zažil. Co charakterizuje období před první světovou válkou? Jaké sociální změny éra přinesla? A jak je vymezena z hlediska umění? O tom více s historiky v pořadu Historie.cs.
Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.
Jenom tři semestry v letech 1911–1912 pobyl v Praze Albert Einstein, když zde byl jmenován řádným profesorem na pražské Německé univerzitě. Sám později napsal, že v Praze měl čas na formulaci základních myšlenek, z nichž později vznikla teorie relativity. V pasáži je osvětleno i pozadí jazykově rozdělené Karlo-Ferdinandovy univerzity i obraz české a německé vědy na počátku 20. století.
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe prožil poslední dva roky na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze i zemřel a má hrobku v Týnském chrámu. Podívejte se na diskusi odborníků, kteří vysvětlují jeho vědeckou práci.
Svatomartinský den byl velmi oblíbeným svátkem už pro naše předky. Pekla se husa a martinské rohlíčky, děti se těšily na první sníh, čeledi ten den končila sjednaná služba a ve vinařských oblastech se těšili na ochutnávání nového vína. Neměli bychom však zapomenout, kdo byl světec svatý Martin. A proč byl tak úspěšný a přitahoval svým životem jiné?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a význam Kosmovy Kroniky české, jednoho z nejdůležitějších historických pramenů českých zemí.
Ve vybrané pasáži z historického filmu Jan Hus (2015) se český král Václav IV. v rozhovoru s kardinálem radí o tom, jak zbavit české království kacířské pověsti. Objevuje se zmínka o církevním sněmu, který by Jan Hus kvůli své kritice církve měl navštívit a vysvětlit na něm své učení.
Členové Řádu německých rytířů měli ve středověku bránit a šířit křesťanství. Nejdřív v Palestině, poté v Polsku a vlastně v celé Evropě, kde měl řád své enklávy. Kdo a proč se stával členem řádu? Co víme o fungování řádu uvnitř?
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.