08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Botswana patří k nejméně zalidněným státům světa. Na ploše země, která je o něco větší než Francie, žijí pouhé dva miliony obyvatel. Země je ve světě známá především těžbou diamantů. Nezávislost získala až v roce 1966, do té doby byla známá pod označením Bečuánsko a byla součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
V poušti Kalahari na území Botswany dodnes žije malá populace San neboli Křováků, původních obyvatel jižní Afriky. Není však jednoduché je v této oblasti spatřit, neboť cizincům příliš nedůvěřují. Přece jen se však s Křováky v tomto videu setkáme. Dále se vypravíme do vesnice, kde žijí příslušníci dalšího etnika, Hererové.
Vydáme se na cestu napříč africkou Keňou. Z krajiny vyčnívají vrcholky dávno vyhaslých sopek, občas se nám naskytne pohled na údolí Velké příkopové propadliny sahající od Mosambiku až do oblasti severní Sýrie. Mimo města potkáváme Masaje pasoucí dobytek nebo velbloudy. Svůj domov mají téměř v celé Keni a také na severu Tanzanie. Navštívíme hlavní město Nairobi, které patří k největším v Africe. A nakonec se podíváme za divokými slony do národního parku Aberdare.
Obrazově bohaté vyprávění o Angole. Usměvaví lidé, nádherná příroda, ale také pozůstatky války a chudoba – to všechno jsou tváře této země.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Podívejte se, jaké jsou důsledky klimatických změn na tání horských ledovců ve švýcarských Alpách. Dozvíte se, jak výkyvy počasí a globální oteplování ovlivňují tání ledovců ve Švýcarsku. Víte, co je to Pařížská dohoda, která udává pravidla v oblasti klimatologie?
Yellowstonský národní park je krajinou hor, lesů, divoké zvěře a vulkanické aktivity. Jde o nejstarší národní park na světě, jehož dominantou jsou horké prameny, gejzíry, fumaroly a pestře zbarvené travertinové terasy.
U Bozkova voda vytvořila podzemní labyrint a také největší podzemní jezero v Čechách. Nachází se nedaleko Semil. Krápníky se v dolomitu tvoří čtyřikrát pomaleji než ve vápencích, a proto je taková výzdoba vzácnější a nikde jinde v Evropě ji v takové podobě nenajdete. Některé dokonce chrání zabezpečovací systémy.
Trojmezí je region vznikající přirozeně na hranici tří států, třeba Česka, Polska a Slovenska. Díky tomu se zde utvořila specifická kultura. V následující reportáži nám bude historie i současnost této oblasti představena z různých úhlů pohledu. Nejprve starostou a rodákem české obce Hrčava, poté kovářem z polské Istebné a nakonec příslušníky etnické skupiny Gorolů. Trojmezí láká i turisty, kteří si zde můžou prohlédnout tradiční gorolskou architekturu či vyzkoušet agroturistiku.
Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.
13 969
796
4 756
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.