08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Podívějte se do podivuhodného světa skalních věží, mostů a bran, na nejvyšší českou stolovou horu i do mlýna, kde se skrývala pyšná princezna.
Vydáme se po naučné stezce z Louňovic pod Blaníkem k Býkovickým rybníkům, abychom se dostali k Malému Blaníku. Najdeme tu rozvaliny kaple sv. Máří Magdaleny, kam až do 18. století mířili poutníci. V okolí kaple se nachází chráněné bučiny a mezi nimi kamenná moře.
Reportáž Objektivu (2025) nás vezme do Zambie na plavbu po řece Zambezi. Řeka je známá především díky Viktoriiným vodopádům, na jejím toku ale najdeme mnoho dalších méně známých, ovšem neméně krásných vodopádů. Obrovský význam má řeka Zambezi nejen pro turisty, ale zejména pro tamní obyvatele a ekosystém. Kvůli klimatické změně však čelí řeka a život v ní i jejím okolí mnoha problémům a výzvám.
Botswana patří k nejméně zalidněným státům světa. Na ploše země, která je o něco větší než Francie, žijí pouhé dva miliony obyvatel. Země je ve světě známá především těžbou diamantů. Nezávislost získala až v roce 1966, do té doby byla známá pod označením Bečuánsko a byla součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
V zemích jižní Afriky jsou četná naleziště diamantů, v Lesothu se pak nachází i nejvýše položený diamantový důl na světě. Do přilehlé vesnice přicházejí lidé za prací a žijí zde ve velmi primitivních příbytcích.
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
Tenerife je největší ze sedmi Kanárských ostrovů, které politicky náleží Španělsku, geograficky však leží v Africe. Ostrov je typický vývozem vína, nádhernou přírodou, ale i množstvím endemických živočišných a rostlinných druhů. V místní botanické zahradě se můžete na vlastní oči přesvědčit o důležitosti deštných pralesů pro celou planetu.
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Jak se zachraňují želvy? Práce mladé bioložky Hany Svobodové je fascinující odpovědí. Na neobydleném ostrově v Indonésii brání pytlákům sbírat vajíčka, zabíjet želvy kvůli výrobě suvenýrů z želvoviny, jinde vzdělává mládež či přesvědčuje místní politiky, že ochrana přírody má smysl.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.