08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Vydáme se na cestu napříč africkou Keňou. Z krajiny vyčnívají vrcholky dávno vyhaslých sopek, občas se nám naskytne pohled na údolí Velké příkopové propadliny sahající od Mosambiku až do oblasti severní Sýrie. Mimo města potkáváme Masaje pasoucí dobytek nebo velbloudy. Svůj domov mají téměř v celé Keni a také na severu Tanzanie. Navštívíme hlavní město Nairobi, které patří k největším v Africe. A nakonec se podíváme za divokými slony do národního parku Aberdare.
Cestovatel Emil Holub prozkoumal na svých dvou výpravách velkou část jižní Afriky. Jedna z jeho expedic vedla k řece Zambezi, kde zpracoval první mapu oblasti Viktoriiných vodopádů. Setkal se zde také s typickou zvířenou afrických savan, kterou mohou současní návštěvníci obdivovat v místních národních parcích.
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
Blogerka a novinářka Sandra Kisić se vypravila s filmaři do Ugandy, aby zjistila, co dělají neziskové organizace pro zlepšení života tamních obyvatel. Jedním z nejdůležitějších projektů je rozvod vody. Díky němu už ženy a děti nemusejí chodit pro vodu na jedno jediné vzdálené místo. Nyní existuje síť stanovišť s vodními nádržemi pravidelně rozmístěnými po širokém okolí. Zároveň jsou místní muži zaučováni, aby uměli systém spravovat i po odchodu odborníků.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Jihoamerická poušť Atacama je považována za nejsušší poušť na celém světě. Pro Atacamu je typický obrovský rozdíl mezi denními a nočními teplotami, v letních měsících může být tento rozdíl i 50 stupňů Celsia.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.