08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Ačkoli hlavním exogenním činitelem pro tvorbu krasu je voda, krajinu Českého krasu částečně formoval i její protiklad, tedy oheň. V oblasti NPR Karlštejn, například na vrchu Doutnáč, najdeme jediný zdroj přirozeného otevřeného ohně u nás. Ve zdejší krajině jsou tato unikátní místa snadno rozpoznatelná, namísto hustého lesního porostu je pokrývají lesostepi.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
Do stromů se ukládá velké množství uhlíku, ale pokud se dřevo spálí, tak se zase uvolní. Skutečné snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře mohou přinést nové lesy v místech, kde předtím nerostly. Taková místa se hledají těžko. Kde a proč by mohly vznikat lesy?
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
Pygmejové jsou spojováni především se střední Afrikou a primitivním izolovaným životem v tropickém pralese. Označení Pygmejové se však souhrnně používá pro označení různých etnických skupin, jejichž průměrná tělesná výška u dospělých jedinců je nižší než 150 cm. V Africe jde minimálně o 9 různých etnik.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Vydáme se na cestu napříč africkou Keňou. Z krajiny vyčnívají vrcholky dávno vyhaslých sopek, občas se nám naskytne pohled na údolí Velké příkopové propadliny sahající od Mosambiku až do oblasti severní Sýrie. Mimo města potkáváme Masaje pasoucí dobytek nebo velbloudy. Svůj domov mají téměř v celé Keni a také na severu Tanzanie. Navštívíme hlavní město Nairobi, které patří k největším v Africe. A nakonec se podíváme za divokými slony do národního parku Aberdare.
Etiopie je jedním z nejlidnatějších i nejchudších států Afriky s bohatou historií i kulturou. V reportáži z pořadu Objektiv (2024) navštívíme ženy z různých koutů Etiopie a podíváme se, jak se jim v této africké zemi žije. Dozvíme se, jaké jsou jejich každodenní starosti, o čem sní i jak si obstarávají práci.
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.