08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Krátký souhrn výsledků statistického šetření o tom, co Češi považují za nejzávažnější problémy. Lidé nejčastěji zmiňují životní prostředí, znečištění ovzduší, přelidnění, globální oteplování, zacházení s pitnou vodou a třídění odpadů.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Řeka Bečva byla v roce 2020 od září do listopadu třikrát vystavena úniku nebezpečné nebo neznámé látky do řeky.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Co je to počasí, které tři faktory ovlivňují změny počasí a jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? Co je to atmosférický tlak a které jsou základní atmosférické útvary? Jaká byla kdy nejnižší naměřená teplota na Zemi? Pojďte se s námi podívat do meteorologické stanice na Milešovce.
Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Delty řek jsou rozlehlá území s jedinečným ekosystémem. V reportáži Miroslava Karase navštívíme nejrozlehlejší říční deltu v Evropě, deltu řeky Volha, která ústí do Kaspického moře.
Pořad představuje Viktoriiny vodopády a unikátní železniční most přes kaňon řeky Zambezi.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Suezský průplav byl otevřen v roce 1869 a jenom málo vodních cest je tak vytížených. V roce 2020 tudy proplulo denně cca 50 lodí. K rozšíření průplavu došlo v roce 2015. Kanál je po rozšíření široký 205 metrů, přesto v něm může dojít k takovým událostem, jako bylo jeho zablokování v březnu 2021 obří kontejnerovou lodí Ever Given.
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách Marokem. Na cestě k hranici s Mauretánii se zastaví na největším velbloudím trhu v Maroku.
10 662
525
2 960
990
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.