08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Hlavním pohonem klimatické změny je zvyšující se množství skleníkových plynů v atmosféře, které způsobuje její oteplování. Teplejší vzduch dokáže udržet více vodní páry, což vytváří nerovnováhu, někde jí je příliš málo, jinde naopak příliš mnoho. Extrémní projevy počasí z toho plynoucí by měly přimět politiky k akci.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
Žádné místo v českém ani moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali už od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století objevil rozsáhlé pohřebiště i obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o skutečně unikátní místo.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Pořad představuje život na vesnici ve Středoafrické republice, jedné z nejchudších zemí světa. Lidé jsou tu závislí na zemědělství, mají k dispozici jen základní zdravotní péči a se vzděláním jim pomáhají misionáři.
Kamerun se často označuje jako Afrika v malém – jsou tu savany, tropické deštné lesy, vulkanické oblasti i pláže na pobřeží Atlantiku. Největším bohatstvím země je vzácná africká zvířena.
Rwanda je jednou z nejmenších a současně nejhustěji zalidněných zemí Afriky. Převažuje zde venkovské osídlení. Významným zdrojem příjmů místních obyvatel je zemědělství, zejména pěstování a vývoz tropického ovoce, kávy a čaje. Většina zemědělských prací se dodnes provádí ručně.
Boko Haram je teroristická organizace, jejímž hlavním cílem je vytvořit z dosud nábožensky rozdělené Nigérie čistě muslimský stát, který se bude řídit striktním výkladem práva šaría. Boho Haram operuje na území dnešního Čadu, Nigeru, Nigérie a Kamerunu a vyvolává doslova děs místních obyvatel. Plení obchody, krade dobytek a především se teroristé dopouštějí krutostí na místním civilním obyvatelstvu. Vlády čtyř zmíněných států se snaží Boko Haram oslabit a stoupence organizace přimět k návratu k farmaření. Proto nabízejí netradiční obchod: dvě krávy za jednu odevzdanou pušku.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.