08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
Labyrinty skalních měst, mohutné pískovcové věže pozoruhodných tvarů, pamětní místa i výjimečná barokní i lidová architektura, která sem doputovala spolu s osidlováním oblasti. Najdete zde i hmatatelné pozůstatky někdejšího moře. To všechno nabízí chráněná krajinná oblast Broumovsko.
Vydáme se do Bolívie do oblasti Torotoro. Nejprve navštívíme stejnojmennou vesnici, poté budeme pokračovat do přírody hledat stopy po dinosaurech, kterých je tu velké množství. Také si prohlédneme nejhlubší kaňon Bolívie a další zajímavé (nejen) geomorfologické útvary. Samozřejmě si vysvětlíme, co znamená poněkud zvláštní název Torotoro.
Prastarý vyhaslý vulkán Ngorongoro na území Tanzanie je dnes největší neporušená a nezatopená sopečná kaldera na světě. Dno kaldery leží ve výšce 1 800 m, její stěny jsou ještě o 600 m výše. V okolí kráteru žije zhruba 30 tisíc zvířat, především velkých savců, včetně takzvané velké pětky.
Tím, čím je Route 66 pro snílky nostalgicky vzpomínající na někdejší Ameriku, tím je pro Jihoafričany Route 62. A protože Kapsko je takovou zahrádkou Afriky, říká se jí Zahradní cesta – Garden Road. Spojuje Západní a Východní mys. Vede tedy od Mossel Bay – pověstné Zátoky mušlí – až po Port Elizabeth.
Etiopie dokončila stavbu vodní elektrárny a přehrady na Modrém Nilu. V reportáži pořadu Horizont ČT24 (2025) se dozvíme, proč je toto největší africké vodní dílo předmětem sporu mezi Etiopií na jedné straně a Egyptem a Súdánem na straně druhé.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Poldry, travnaté prohlubně s hrází, slouží ve chvíli, kdy přijde blesková povodeň. Voda se tu zachytí a pak postupně odtéká. Lidé ji mohou využít třeba na zalévání. Vlastníci půdy se ale budování poldrů často brání. Kde a proč se budují na našem území poldry?
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
13 594
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.