08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
K nejnavštěvovanějším místům Prahy patří bezesporu i ZOO Praha (Zoologická zahrada hl. m. Prahy). Jde o zoologickou zahradu s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén. Příběh pražské zoologické zahrady zmapovala u příležitosti 90. narozenin ZOO Praha Silvie Dymáková. Podívejte se na to, co se největší zoo u nás za tu dobu podařilo.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Blogerka a novinářka Sandra Kisić se vypravila s filmaři do Ugandy, aby zjistila, co dělají neziskové organizace pro zlepšení života tamních obyvatel. Jedním z nejdůležitějších projektů je rozvod vody. Díky němu už ženy a děti nemusejí chodit pro vodu na jedno jediné vzdálené místo. Nyní existuje síť stanovišť s vodními nádržemi pravidelně rozmístěnými po širokém okolí. Zároveň jsou místní muži zaučováni, aby uměli systém spravovat i po odchodu odborníků.
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
V roce 1987 se vydala na cestu kolem světa pětičlenná posádka kopřivnické Tatry. Jejím cílem bylo představení Československa a jeho výrobků v zahraničí a navázání zajímavých kontaktů. Účastníci výpravy urazili přes dvě stě tisíc kilometrů a během cesty byli například v Guatemale obviněni ze špionáže. Výpravu také zasáhla tragická smrt jednoho z jejích účastníků. Po třech letech se posádka Tatry vrátila do zcela nových společenských poměrů. Původní účel cesty tak zůstal v podstatě nenaplněn.
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách po Maroku. Tentokrát se vydávají po klikatých cestách Vysokého Atlasu do Ait Ben Haddou, které bylo v roce 1987 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a do filmového studia Atlas.
14 162
865
4 802
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.