02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Vztahy Lotyšska a Ruska nebyly po rozpadu Sovětského svazu nijak vřelé. Lotyšsko se spolu se svými pobaltskými sousedy Litvou a Estonskem stalo součástí jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance. Začátek války na Ukrajině v únoru 2022 v Lotyšsku ještě prohloubil historické trauma a animozitu vůči Ruské federaci i Bělorusku. V hlavním městě Rize se začal bourat pomník z doby druhé světové války, který připomínal vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Pomník je totiž stále více vnímán jako symbol ruské okupace. Podobným způsobem má v zemi dojít k demolici dalších asi tří set pomníků ze sovětské éry. Jak je na tom pobaltský stát ekonomicky, vojensky a čím může být inspirací pro ČR?
Přejdete-li ve Skopje starý kamenný most přes řeku Vardar, ocitnete se rázem v předsálí Orientu – Makedonii, v jedné z nejchudších zemí Evropy.
Tak trochu zapomenutý stát Evropy, který si nese dědictví krvavých válek před třiceti lety. Administrativně jsou důsledky rozpadu Jugoslávie v této malé zemi dodnes patrné, zároveň Bosna a Hercegovina oplývá nádhernou přírodou.
Čeští speleologové objevili na jihu Albánie největší podzemní termální jezero na světě. Jezero, pojmenované podle Nadace Neuron podporující českou vědu, je světovým unikátem. V reportáži z pořadu Věda 24 (2025) se seznámíme s průběhem jeho objevování a technologiemi, které vědcům pomáhaly zpřesnit jejich měření.
V březnu 2021 se na Islandu probudila k životu sopka Fagradalsfjall. Erupce sopky, která začala 19. března, byla dlouho očekávaná a předcházela jí četná zemětřesení. Průběh erupce je zatím klidný. Na Islandu jsou další desítky sopek, zatím spící. Je existence ostrova v ohrožení?
Řeka Blanice, levý přítok Sázavy, je příkladem českého vodního toku, který do velké míry nebyl regulován. Přirozený tok si v podloží Vlašimské pahorkatiny vytváří zaklesnuté meandry. Ve slepých ramenech řeky můžeme na jaře pozorovat dnes vzácnou a fascinující proměnu skokanů hnědých, kterou dříve znalo každé dítě.
S Objektivem (2024) se vydáme do Ekvádoru, jedné z geograficky nejpestřejších zemí světa. Najdeme zde pláže i velehory, zasněžené vulkány, pestrobarevné trhy, jezera, mlžný prales nebo vzácné druhy zvířat. V ulicích Quita se můžeme prakticky seznámit s Coriolisovým efektem, stačí se dívat na vodu vytékající z umyvadla.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vydáme do Viktoriánských Alp, které se nacházejí na jihovýchodě Austrálie a jsou součástí Velkého předělového pohoří. Čeká nás cesta blahovičníkovými lesy, výjezd na horu Billy Goat Bluff nebo návštěva přehradní nádrže, která zásobuje pitnou vodou město Melbourne. Na rozdíl od těch našich, evropských Alp, tu můžete bloumat celé dny úplně sami.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.