02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
O půdu se u nás stará jen malé procento pracujících lidí, ale produkty práce na půdě potřebují všichni. Pasáž sleduje také proměny půdy a hospodaření na ní v průběhu dějin.
Jedním z vrcholových predátorů Amazonie je jaguár. Šelma je však ohrožena místními farmáři, kteří ji loví s cílem ochránit svá stáda. Nadace Panthera se proto snaží vybudovat pro jaguáry rozsáhlý bezpečný koridor, který vede od Arizony na jihu USA až po Argentinu. Navštívíme základnu nadace v brazilském Pantanalu a zjistíme, jakým způsobem se snaží její členové jaguáry chránit.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Na příkladu vlny tsunami z roku 2004, která postihla oblast jihovýchodní Asie, odborníci na seismologii vysvětlují, co je to tsunami a jak vzniká. Jeho příčinou je jev, který ovlivňuje celou planetu, tedy posuny tektonických desek, následné zemětřesení a poté přijde tsunami. Odkud se bere taková síla?
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) uvidíme z výšky Modré hory, rozkládající se západně od Sydney. Proletíme se nad unikátními pískovcovými útvary, nad srázy porostlými eukalypty a podíváme se také na tamní hotel, který se pyšní unikátní architekturou.
Reportáž Objektivu (2025) nás vezme do Zambie na plavbu po řece Zambezi. Řeka je známá především díky Viktoriiným vodopádům, na jejím toku ale najdeme mnoho dalších méně známých, ovšem neméně krásných vodopádů. Obrovský význam má řeka Zambezi nejen pro turisty, ale zejména pro tamní obyvatele a ekosystém. Kvůli klimatické změně však čelí řeka a život v ní i jejím okolí mnoha problémům a výzvám.
Krkonošské vodopády nám představí seriál Minuty z Krkonoš (2014). Vodopády patří k oblíbeným turistickým zážitkům. V tomto díle se dozvíme, který vodopád je nejvyšší, nejmohutnější i kolik vodopádů v Krkonoších vlastně najdeme.
Prohlédneme si unikátní pozemní lanovku ve Švýcarských Alpách, která musí překonávat sklon až 110 %. Kromě toho uvidíme zubačku mířící na strmou horu Pilatus, klasickou pozemní lanovku z konce 19. století, i cabrio lanovku, zatím jedinou svého druhu.
Sůl z baskické provincie Araba je považována za jednu z nejkvalitnějších na světě. Solný roztok vyvěrá z podzemí z hloubky asi 2,5 kilometru a je pozůstatkem bývalého moře. Důmyslný systém kanálků rozvádí solný roztok do mělkých bazénů, kde se voda odpařuje a zůstává sůl. Následné zpracování je prováděno bez použití průmyslových čisticích látek, proto je sůl bohatá na minerály a stopové prvky.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Jan Šmíd zve v cestopisné reportáži diváky k cestě na nejvyšší sopku Evropy – Etnu na Sicílii.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.