04:43
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Pojďme se podívat ke špačkům. Jen co odlétne první várka vychovaných mláďat, snese paní špačková další vajíčka. To vše se musí stihnout ještě před tím, než odletí do teplých krajin. Snad se k nám zase za rok vrátí.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku chránit přírodu. Zamyslíme se nad tím, co můžeme pro ochranu přírody udělat. Např. třídit odpad a recyklovat materiál.
Hroší mléko získává svou unikátní růžovou barvu smícháním původně bílého mléka se dvěma druhy specifických tělních kyselin, z nichž červená působí jako pot a oranžová plní funkci ochranného krému proti slunci. Ačkoliv jsou hroši výhradní býložravci, v případě nudy nebo pocitu ohrožení se stávají velmi nebezpečnými tvory. Matky dokážou svá mláďata, která jsou častým terčem útoků lvů, efektivně bránit díky kombinaci extrémně silného skusu a překvapivé obratnosti.
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Koněpruské jeskyně jsou největším komplexem krasových jeskyní v Čechách a ukrývají různé krápníkové útvary. Podíváme se blíže na typy krápníků, jejich růst a vznik. Přiblížíme si další jeskynní útvary a minerály i nálezy, které zde odborníci v průběhu let objevili.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Jabloňka“. Názorně ukazuje proměny jabloně během celého roku (zimní spánek, jarní květy, opylování včelkami, dozrávání a podzimní plody, jablka). Popisuje jablko zvenku i zevnitř, včetně pojmenování jeho částí. Součástí jsou i nápady, co všechno se dá z jablek udělat a vyrobit. Pojďte se podívat s námi.
Co znamená, že se vynáší smrt? Děti se seznámí s tradicí Smrtné neděle a zjistí, co je to smrtka, jaký je její význam i to, jak ji připravit na odchod. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Mravenci jsou jedni z nejšikovnějších živočišných druhů. Žijí v koloniích. Mravenec lesní se dožívá 7 až 10 let. U nás žije asi sto druhů mravenců. V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte společně s Luckou a Inžou do science centra, kde uvidíte zblízka druh mravenců atta, česky střihače, kteří si pěstují houbu, v níž žijí, a dokonce ji i jí. Jak to u nich funguje?
V Terčině zvířecím světě se tentokrát seznámíte s živočichem, který nepatří mezi původní obyvatele českých krajin. Je to trochu zvířecí vetřelec, ale už se u nás zabydlel. Jak se to přihodilo? Povíme si. Mýval patří mezi všežravce a nejvíce aktivní je v noci.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Vlhkost je podmínkou existence lužního lesa, největšího bohatství jižní Moravy, druhově nejbohatšího ekosystému. Jen dřevin tu najdete 40 druhů. Ve videu se seznámíte s vzácným skokanem ostronosým, listonohem jarním, zhlédnete hnízdění čápa i líhnutí komárů a spoustu světlomilných květin.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.