03:47
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Nomofobie je označení pro panický strach z nedostupnosti mobilního telefonu. Podle některých odhadů může postihovat až 60 % populace včetně dětí. Na některé letní stanové tábory si účastníci s sebou mobil přivést nesmějí. Psychologové se shodují, že toto zdánlivé nepohodlí dětem prospívá.
Řada tvůrců e-shopů již experimentuje s virtuální realitou. Vejít do obchodu, vybrat si oblečení, vyzkoušet si ho a zaplatit – to všechno virtuálně. To je možná budoucnost on-line nakupování. Pasáž ukazuje experimentální aplikaci určenou pro nakupování oblečení přes e-shop ve virtuální realitě.
Už jste někdy slyšeli pojem kyberšikana? V dnešním moderním světě, kde je každý online a mnoho rodičů nemá přehled, co dělají jejich děti na internetu, je kyberšikana velkou hrozbou a její obětí se může stát kdokoliv. Více vám o tom poví Jirka Král, dříve populární youtuber, dnes mimo jiné spoluautor programu ,,Buď safe online", který učí děti bezpečnému chování v online prostoru.
Hrát on line hry je docela dobrá zábava. Je ovšem důležité poznat hranici mezi koníčkem a závislostí. Prvním příznakem závislosti je, že člověk přestává žít svůj normální život a věnuje se pouze hraní. Jak to může vypadat? Podívejte se.
Hacking je hra „kdo z koho“ na hraně zákona. Jsou hackeři „hodní“, kteří pomáhají odhalovat bezpečnostní díry v počítačových systémech, ale jsou i tací, kteří si nezákonně vydělávají astronomické sumy. Jsou i hackeři, kteří si „drobně“ přivydělávají. Na černém trhu si můžete objednat hacknutí hesla nějaké osoby přibližně za tři tisíce korun. Hackeři jsou vždy o krok napřed před vývojem zabezpečení počítačových systémů. Trestní zákoník je také pozadu, a tak zločiny jsou nesnadno postižitelné anebo postižitelné jen mírnými sazbami. V pořadu uvidíme, jak snadné je například hacknout přístup k webu známého politika nebo jak nebezpečná je recyklace hesel. Hackeři se sdružují do tajných skupin. Ale i některé státy vytvářejí své jednotky internetového boje a kybernetický útok je považován za účinnou zbraň, kterou mají státy ve svém arsenálu. Naproti tomu stojí úřady zabývající se kybernetickou bezpečností, které se snaží ochránit stát a jeho klíčové složky.
V roce 1986 byl vytvořen první počítačový virus. Tušíte, kdo ho vytvořil a proč a kolik dalších virů se od té doby objevilo? Jak se viry šíří? Jaké chování zvyšuje riziko napadení počítače? Podle čeho můžeme poznat, že náš počítač je napadený? Co jsou to počítačové červy? A co je phishingový útok? Jak postupovat při zjištění nákazy? A jak vlastně poznat, že je váš počítač napaden? Reportéři pořadu Gejzír popisují historii počítačových virů, upozorňují na rizikové chování a vysvětlují důležité bezpečnostní zásady.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.