01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Techniku, jak získat sůl z mořské vody pomocí odpařování, zná lidstvo už od starého Říma. Dodnes se provádí stále stejným způsobem, jak uvidíme na maltském ostrově Gozo. Navštívíme rodinný podnik, který se tradičnímu získávání soli věnuje již po pět generací, a prohlédneme si tento na první pohled jednoduchý proces.
V roce 1928 vybrali tři úředníci travnaté pláně západně od Prahy jako ideální místo pro vybudování letiště. Stavba trvala čtyři roky a byla dokončena v roce 1937. Původní přistávací dráhy byly sice travnaté, přesto bylo letiště považováno za jedno z nejmodernějších v tehdejší Evropě. Letiště i samotná letecká doprava se za dlouhých 80 let proměnily k nepoznání.
Při putování po CHKO Brdy se zastavíme v obci Mrtník u kostela Narození Panny Marie. V minulosti byl tento kostel významný pro místní horníky a později hutníky z Komárova. V kostele i na přilehlém hřbitově najdeme plno uměleckých odlitků, které vznikly v komárovských slévárnách.
Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Masožravost je svérázným přizpůsobením několika nepříbuzných skupin rostlin na velmi chudé podmínky. Ve videu se dozvíte o různých loveckých strategiích rodu mucholapka, špirlice a rosnatka. Dostanete také tip, kterou masožravku si pořídit, pokud se doma chcete zbavit molů.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Med je unikátní přírodní surovina, kterou zatím nedokážeme plnohodnotně vytvořit uměle. Ve videu se dozvíte, jakým mnohastupňovým procesem med z nektaru či medovice vzniká.
Albatrosi jsou specifickou skupinou obyvatel souostroví Galapágy. Populace albatrosů zakládají na ostrovech hnízda. Charakteristická je jejich dlouhá péče o jediného potomka. Při tokání, připomínající spíše souboj, se albatrosi navzájem otírají o zobák toho druhého. Po vyvedení mláďat se jejich dalším domovem stává jižní Pacifik, přičemž se na Galapágy vracejí až po dlouhých šesti letech.
Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve pomocí pijavek lékařských u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve, způsobuje jim stres, nebo je dokonce nutné u nich využívat anestezii. Dozvíme se mnoho také o samotných pijavkách. Jak velké obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokážou najednou vysát.
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
14 086
796
4 781
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.