01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Zahradnictví v Kruhu u Jilemnice se už od roku 1975 specializuje na subtropickou květenu. Jeho současný majitel Pavel Beran dokáže o svých rostlinách poutavě vyprávět. Seznámíte se např. s mučenkou, citlivkou, láčkovkou, mucholapkou nebo podivným citrusem zvaným Buddhova ruka.
Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Vilíny jsou keře, které nás upoutají hlavně v zimě nebo v brzkém jaře, kvetou totiž velmi časně, a to od ledna do března. Pocházejí z Číny, kde rostou i ve výškách kolem 2500 m nad mořem. V České republice se vysazují jako okrasné keře v parcích a zahradách.
Mouka, získaná rozemletím obilného zrna, je energetickým palivem pro naše tělo. Palivo, kyslík a plamen dohromady explodují! Jak nechat vybuchnout mouku?
Navštívíme elektrárnu Gabčíkovo, vodní dílo na Dunaji, megalomanskou stavbu, která vyvolala na přelomu 80. a 90. let bouřlivé protesty ochránců přírody na Slovensku a v Maďarsku. Vodní dílo se stalo i předmětem dlouhotrvajícího sporu mezi Maďarskem a tehdy nově vzniklým Slovenskem. Slovenské moře, jak se také tomuto vodnímu dílu říká, je soustava jedné nádrže, dvou kanálů a čtyř vodních elektráren.
Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.
První písemná zmínka o mistrovi tohoto řemesla v regionu pochází z roku 1631. Byl jím houslař Melchior Lorenz. Lze se však domnívat, že nástroje se zde vyráběly ještě mnohem dřív. Okolní lesy nabízely dostatek kvalitního dřeva a těžba rudy zase zajišťovala přísun mědi, cínu i stříbra. A tak tu tento obor kvetl na obou stranách hranice. Na té české se v průběhu časů utvořila dvě významnější centra. Kraslice a Schönbach, dnešní Luby. I přes složitá období, kterými si města v minulosti prošla, se v obou z nich podařilo téměř čtyřsetletou tradici udržet až do dnešních časů. Podívejte se, jak výroba probíhá a jaké rarity tu můžete zhlédnout.
Unikátní technické vodní dílo Zlatá stoka vybudoval ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. Už přes pět století přivádí živou okysličenou vodu do rybníků a vytváří ideální podmínky pro chov ryb. A nejen to. Sloužila doslova všem obyvatelům města. Zlatá stoka je téměř 48 km dlouhá. Začíná v Majdaleně na řece Lužnici u jezu Pilař a proplétá se mezi největšími vodními plochami Třeboňska až do Veselí nad Lužnicí.
Španělsko je největším producentem šafránu v Evropě. Tuto rostlinu do Španělska přivezli Arabové v 10. století a měla tam ideální podmínky. Využívala se při výrobě léků, parfémů a samozřejmě jako koření. Dodnes se ve Španělsku šafrán pěstuje tradičním způsobem, který si prohlédneme v reportáži.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
S odborníkem na genetiku plodin o tom, jak nasytit stále rostoucí lidskou populaci. Proč už nestačí konvenční hnojení a které plodiny jsou nadějí do budoucna? Co má společného rostlinná genetika a problémy s hladověním? Proč se šlechtí rostliny? A jsou geneticky modifikované rostliny skutečně zlo? O potravinách budoucnosti hovoří rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.