01:19
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za rok 2023 získali americká vědkyně maďarského původu Katalin Karikóová a americký vědec Drew Weissman. Svůj výzkum mRNA vakcín zveřejnili už v roce 2005, tedy 15 let před pandemií covidu-19. O oprávněnosti udělení ceny, významu a přínosu objevu i dalším zaměření výzkumu hovoří s ředitelem Biologického centra AV ČR Liborem Grubhofferem redaktorka ČT Klára Radilová v pořadu Studio ČT24.
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2023 získala trojice vědců Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L´Huillierová za výzkum chování elektronů ve hmotě pomocí velmi krátkých záblesků světla. Podrobněji hovoří o možnostech využití jejich výzkumu v medicíně nebo při vývoji nových materiálů s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR Michalem Prouzou redaktorka ČT Tereza Kručinská v pořadu Studio ČT24.
Česká vědkyně, terénní bioložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR se zabývá biologickým modelováním. V lesích po celém světě zkoumá nepopsané vztahy přírody. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o tom, co by se stalo, kdyby v lesích vyhynuli všichni přirození predátoři.
Radioaktivitu objevil náhodou francouzský vědec Henri Bacquerel. Michael vám poví, jakým způsobem k objevu došlo. Poté polská vědkyně, Maria Curie Sklodowska, pomohla tento objev vysvětlit.
Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
14 075
796
4 777
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.