01:19
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za rok 2023 získali americká vědkyně maďarského původu Katalin Karikóová a americký vědec Drew Weissman. Svůj výzkum mRNA vakcín zveřejnili už v roce 2005, tedy 15 let před pandemií covidu-19. O oprávněnosti udělení ceny, významu a přínosu objevu i dalším zaměření výzkumu hovoří s ředitelem Biologického centra AV ČR Liborem Grubhofferem redaktorka ČT Klára Radilová v pořadu Studio ČT24.
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2023 získala trojice vědců Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L´Huillierová za výzkum chování elektronů ve hmotě pomocí velmi krátkých záblesků světla. Podrobněji hovoří o možnostech využití jejich výzkumu v medicíně nebo při vývoji nových materiálů s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR Michalem Prouzou redaktorka ČT Tereza Kručinská v pořadu Studio ČT24.
Česká vědkyně, terénní bioložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR se zabývá biologickým modelováním. V lesích po celém světě zkoumá nepopsané vztahy přírody. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o tom, co by se stalo, kdyby v lesích vyhynuli všichni přirození predátoři.
Radioaktivitu objevil náhodou francouzský vědec Henri Bacquerel. Michael vám poví, jakým způsobem k objevu došlo. Poté polská vědkyně, Maria Curie Sklodowska, pomohla tento objev vysvětlit.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Jaké byly následky úniku radioaktivity z jaderné elektrárny v Černobylu? Co je to radioaktivní spad a jaké jsou jeho vlivy na faunu, flóru a člověka? Jak by vypadala krajina po výbuchu jaderné pumy? A jak to v Černobylu a jeho bezprostředním okolím vypadá dnes? To vše nám popíše Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v ČR.
Co udělá vejce po minutě v mikrovlnné troubě? Exploduje. Co se naopak stane v mikrovlnné troubě s úspornou žárovkou, obyčejnou žárovkou či mobilem? A jak dopadne mikrovlnná trouba, pokud do ní vložíme pštrosí vejce? Žádný z našich pokusů ale doma nezkoušejte!
Jak je možné, že naše Slunce hřeje? Na tuto otázku odpověděl slavný německý astronom William Herschel, když v roce 1800 objevil infračervené záření. V dnešním pokusu s námi můžete zrekonstruovat Herschelův experiment, na vlastní oči vidět a teploměrem si změřit, jak tepelné sluneční záření ohřívá naši planetu.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.