01:05
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Slupky mandarinky obsahují speciální olejnaté sloučeniny, uhlovodíky, které jsou velice hořlavé. Olej vystřikuje ze slupky, míchá se se vzduchem a hořlavá směs se v podobě malých kuliček spaluje.
Proč sloní zubní pasta? Po zhlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.
Hena, přírodní barvivo, známe již po staletí. Obsahuje červeno-oranžové barvivo molekuly lawson. Ten reakcí s proteinem v naší pokožce, keratinem, vytváří silnou vazbu. Proto se hena používá například na barvení vlasů, nehtů a tetování už od doby bronzové. Strukturou podobný juglon, obsažený ve vlašském ořechu, se také používal k barvení výrobků z vlny.
I když se to nezdá, dětské plenky na jedno použití jsou plné fascinující chemie. Droboučké krystalky polyakrylátu sodného, jimiž jsou savé vrstvy v plence napuštěny, pohlcují vlhkost. Tato obdivuhodná chemická sloučenina je schopna pojmout až stonásobek vody v poměru k jeho vlastní hmotnosti. Jak to funguje? A jak tahle sloučenina pomáhá řešit globální sucho?
V letech 1965 až 1968 se v neratovické Spolaně vyráběly přípravky pro odstraňování plevelů, při jejichž výrobě vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny. Když onemocnělo přes sedmdesát zaměstnanců, byla výroba prakticky ze dne na den zastavena. Čtyřicet let se ale s budovami nic nedělo. Dioxinovou zátěž ve Spolaně Neratovice považovali odborníci za výjimečnou a tomu také odpovídá sanační technologie, která znečištění odstraní – projekt se stal největším svého druhu na světě. Sanační postup vyvinula Americká agentura na ochranu životního prostředí a nazývá se BCD – technologie zásaditého katalytického rozkladu. Bezpečně odstranit dioxiny znamenalo vlastně obestavět starou budovu, a navíc postavit v areálu Spolany zařízení na odstranění staré ekologické zátěže.
Miliony lidí na celém světě si denně vkládají do očí měkké kontaktní čočky. Přišel s nimi český vědec Otto Wichterle. Byl hlavně chemik a předmětem jeho zájmu byly umělé hmoty. Cílem experimentů, které prováděl, bylo vytvořit polymer pro využití v lékařství – hmotu přijatelnou pro lidský organismus. S kolegou Drahoslavem Límem si v roce 1955 nechali patentovat průhledný polygel, který se stal základním materiálem pro kontaktní čočky. Zbývalo však ještě vymyslet způsob, jak materiál vytvarovat, aby člověku v oku nevadil.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.