05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Ve videu jsou některé nepřesnosti, s nimiž mohou učitelé pracovat.
Jak vznikala Celsiova stupnice, teploměr a mezinárodní teplotní stupnice? Michael nám ve videu předvede jednoduchý experiment znázorňující princip měření teploty. Jak další objevy Celsius učinil? A platí Celsiova stupnice všude na světě?
Co nás začne pálit dříve, sirka, nebo sirkou ohřívaná mince? Kovy se vyznačují vysokou tepelnou vodivostí, zatímco dřevo je díky vysokému obsahu vody a vzduchu zase dobrým tepelným izolantem.
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
Tornádo na jižní Moravě v červnu roku 2021 je považováno za nejničivější v Česku, na šestistupňové Fujitově stupnici dosáhlo hodnoty F4. Jak se určuje síla a rozšíření tornád, jak vůbec tornádo vzniká a zda je možné jeho výskyt předpovídat, blíže objasní Petr Münster z ČHMÚ v Brně.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Druhý největší vodopád na světě Salto Angel leží na území Venezuely. Je pojmenován podle svého objevitele Američana Jimmiho Angela a je vysoký 979 metrů. Voda padá ze stolové hory Auyantepui, unikátního skalního útvaru Guyanské vysočiny. Díky výjimečným podmínkám najdete na hoře mnoho endemických rostlinných i živočišných druhů, např. 700 druhů orchidejí. Pod kolmými útesy stolové hory se nachází deštný prales. Pojďte se tam vydat s námi.
Co podmiňuje rychlost reakcí člověka? Jaké faktory vstupují do našeho jednání při potřebě rychlé odezvy a jaké jsou fyziologické limity, které nelze překročit? To jsou otázky, které nezajímají jenom psychology, ale třeba i kriminalisty. Mohou hrát důležitou roli při řešení například dopravních nehod, ale mohou často nabourat i tvrzení obhajoby v případech nejrůznějších násilných zločinů. Právě proto se rychlosti reakcí věnují i kriminalisté na Policejní Akademii České republiky. Vše studují pomocí experimentů. Podívejte se, jak probíhají.
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
Co se stane s ropou po promíchání s vodou? Ropa plave na hladině, jelikož její hustota je nižší než hustota vody. A co se stane s dřevěnými pilinami, které vysypeme na hladinu, na které jsou ropné skvrny? Piliny nasáknou ropu a plavou na hladině. Jedná se o simulaci ropné havárie, piliny jsou schopné ropu absorbovat a tak ji dostat z hladiny vody.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.