01:06
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Jak si doma můžeme vyrobit vodní hodiny? Potřebujeme na to pouze dvě plastové láhve, kousek drátu, malou trubičku, tavicí pistoli a vodu. Pojďme na to.
Všechno v našem světě je v neustálém pohybu. Když se předmět pohybuje, musíme si všímat toho, kdy a kde se nachází. Křivka, která kopíruje pohyb tělesa, se nazývá trajektorie a může mít i dost složitý tvar. Při rovnoměrném přímočarém pohybu se těleso pohybuje po přímce a nezrychluje ani nezpomaluje. Ukážeme si to na příkladu projíždějícího vlaku. Dráha rovnoměrného pohybu závisí přímo úměrně na čase a rychlosti. Vypočítáme si také průměrnou rychlost Pendolina. Základní jednotkou rychlosti je metr za sekundu, kterou si můžeme představit jako procházkovou chůzi. V praxi se častěji setkáváme s jednotkou kilometr za hodinu.
Pojďte si vyzkoušet kvíz s otázkami o teplotních stupnicích. Při jaké teplotě v Kelvinech mrzne voda? Kolik stupňů Fahrenheita je nula stupňů Celsia? Kolik stupňů Celsia je absolutní nula? Co se děje s vodou při mrazu?
Co se stane s vajíčkem, když ho dáme do nádoby s vodou? Vajíčko klesne ke dnu, jelikož má větší hustotu než voda. Co se naopak stane, když vajíčko dáme do solného roztoku? Vajíčko v tomto případě plove, protože solný roztok má vyšší hustotu než vajíčko. Pokud k solnému roztoku přidáme vodu, vajíčko se bude vznášet, protože tento roztok má stejnou hustotu jako vajíčko.
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Jaký smysl mají pro předpověď počasí meteorologické stanice podobné té, která je na Milešovce? Jaké charakteristiky a veličiny počasí se mohou měřit? Jak vypadá meteorologická zahrádka? Dozvíme se také, že oblaka nejsou tvořena vodní parou, jak se lidé často domnívají.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Proč někdy teploměr neměří správně? Každý teploměr může mít svou chybu a pro zajištění přesnosti je nutná kalibrace s nejbližší meteorologickou stanicí v podobné nadmořské výšce. Pokud se naměřené hodnoty výrazně liší, je třeba ověřit, zda naše měření neprobíhá např. na přímém slunci. Anebo je možné využít tzv. Stevensonovu clonu jako na meteorologických stanicích.
Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Ve videu jsou některé nepřesnosti, s nimiž mohou učitelé pracovat.
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.