00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Srdce je svalem, který si za celý svůj život nemůže odpočinout. Kardiovaskulární nemoci neboli nemoci srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí. Jak dokážou lékaři tento orgán opravovat? Díky čemu zvládnou opravit jen poškozenou část srdeční tkáně? Jak se dívají na dálku dovnitř srdce ve třech rozměrech?
Kolorektální karcinom je nejčastějším zhoubným nádorem trávicího ústrojí. Může propuknout v kterékoli části tlustého střeva, včetně konečníku. Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem tohoto onemocnění. Naprostou většinu nádorů tlustého střeva tvoří adenokarcinomy. Sdělíme vám, jaké jsou rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění, jak můžeme míru rizika ovlivnit stravou, jaké jsou příznaky, jak se karcinom zjišťuje a jak léčí.
Zachycení průběhu operace pacienta s vrozenou srdeční vadou. Postup ukazuje oddělení srdce od hrudní kosti, přípravu mimotělního krevního oběhu a jeho zavedení, vyvolání zástavy srdce a vlastní operaci. Operace vedla k odstranění zúžení srdečních chlopní, které překáželo ve správné funkci pravé srdeční komory.
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Tichý oceán, kde leží ostrovy Polynésie, je místem výskytu rejnoků a žraloků. Turisté, kteří sem zavítají, rádi využívají možnosti rejnoky a žraloky krmit a zaplavat si s nimi. Ve videu uvidíme, jak tyto paryby vypadají, jak se pohybují, a také se dozvíme některé základní informace o jejich způsobu života. Těšit se můžeme například na druh rejnoka s názvem trnucha nebo na žraloka černocípého.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Když se mléko v lednici zkazí, je kyselé, zapáchá a rozhodně není dobré. Je to proto, že se pasterizuje při vysoké teplotě, a tím se ničí i „hodné“ bakterie, které nemohou v mléce dále pracovat. Z mléka se kysáním vyrábí jogurt. A proč se dřív dávala marmeláda navrch, ale dnes už dospod jogurtu?
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.