02:17
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
19. století zásadně změnilo tehdejší společnost. Je to století vynálezů a obrovského pokroku v technice, medicíně, stavitelství a dalších oborech lidské činnosti. Němcová se o novinky velmi zajímala, dokládá to nejen scénka s kostkovým cukrem v minisérii Božena. Možná i kvůli zájmu o vše nové vyhledávala společnost lékařů. Historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková zasazují zájmy Boženy Němcové o novinky do dobového kontextu.
V ukázce z minisérie Božena se Josef Němec vyznává ze svého vztahu k Jungmannově Slovesnosti. Božena Němcová klade otázku, k čemu je vlastně česká literatura, když česky mluví jen služky a čeledíni, kteří stejně nedovedou číst...
Čtení je zábava. Karaoke čtení je tu proto, aby vám s ním pomohlo. Společně si čteme z knížky Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky. Texty zároveň sledujeme na obrazovce. Učíme se správně intonovat, orientovat se v textu a rozšiřujeme si slovní zásobu. Dnes si přečteme příběh Výlet do hor.
Spalovač mrtvol a Pan Theodor Mundstock, díla, která napsal známý český spisovatel Ladislav Fuks. Literární historik a kritik Erik Gilk vydal o Fuksovi práci pod názvem Vítěz i poražený: Prozaik Ladislav Fuks, v níž se zabývá autorovým dílem bez biografického srovnání. Namísto toho autora nahlíží skrz hlubší ponor do charakterů jednotlivých postav z jeho tvorby.
Protože se Poutníkovi zatím nikde nelíbilo, vzali jej průvodci mezi nábožné lidi. Nejprve mezi pohany, pak mezi židy a nakonec k muslimům. Bylo tam sice i něco pěkného, ale předně to tam vůbec nevonělo. Byl tam hrozný smrad. Našel Poutník alespoň mezi muslimy nějaký řád a svornost?
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
10 557
494
2 799
945
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.