01:10
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Věděli jste, že v naší nejrozsáhlejší stepi se mimořádně daří jednomu z divů naší přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, jaký je rozdíl mezi jeřábem obecným a oskeruší? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V tomto videu si ukážeme, jak můžeme na zahradě jednoduše vyrobit domek pro hmyz. Proč bychom to měli dělat. I to si řekneme. Hmyzí domky mívají různé podoby a je jen na vás, jaký domek si zkusíte vyrobit.
Kolik druhů ohrožených rostlin je v naší republice? Jak takové rostliny chránit a co udělat proto, aby nevymřely úplně? Kde číhá pro rostliny největší nebezpečí? O tom všem si budeme povídat s kurátorem Botanické zahrady hl. m. Prahy panem Vlastíkem Rybkou, který má s ohroženými druhy rostlin bohaté zkušenosti.
Karel IV. král český a císař římský byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Právě díky své matce se těšil v Čechách velké oblibě a sám si naši vlast také zamiloval. Za své sídlo si vybral Prahu a budoval pověst silného českého království, které neustále zveleboval. Mezi mnoho jeho skutků patří i stavba hradu Karlštejn, který měl sloužit pro uložení toho největšího pokladu v celém křesťanském světě.
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V tomto díle Wifiny se podíváme za elitní jednotkou, která chrání prezidenta České republiky a Pražský hrad. Zjistíme, co všechno musí vojáci zvládat, jak probíhá jejich výcvik a co obnáší slavnostní střídání stráží. Připravte se na pochod, lesk uniforem i vojenskou disciplínu.
V Broumovském výběžku najdete nejrozsáhlejší pískovcová skalní města Evropy. Přijeďte prozkoumat labyrinty chodeb, jezírek a vodopádů a navštivte Adršpašsko-teplické skály. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Kde vlají prapory a vlajky? Jaký je rozdíl mezi vlajkou, praporem, fáborem a korouhví? Co je to námořní vlajková abeceda? Svoje vlajky mají i různé instituce a spolky. Velmi známá je také olympijská vlajka. Brďo se dozvídá historii vzniku naší státní vlajky. Když ji chceme nakreslit, musíme dodržet určitá pravidla stejně jako při jejím vyvěšování.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
13 902
782
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.