04:30
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Víte, jak kuňka obecná odrazuje své nepřátele? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
Navštívíme experimentální farmu v Praze-Uhříněvsi. Povíme si, k čemu slouží jelenům paroží, proč ho shazují a jak dlouho to trvá, než jim naroste nové. Zkusíte si tipnout, kolik může takové paroží vážit? Také se dozvíme, proč jeleni troubí a jestli se správně říká jelen evropský nebo jelen lesní.
Epizoda přibližuje život vzácných živočichů – tetřívka a ještěrky zelené. Ze vzácných rostlin kvetoucích v průběhu května se představí kosatec nízký a hlaváček jarní. U každé představované rostliny a živočicha jsou zmíněny zajímavosti o jejich způsobu života, výskytu či využití člověkem pro lékařské účely nebo v alchymii.
Věděli jste, že motýl martináč hrušňový se musí předzásobit potravou na celý život ještě jako larva? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Kraj přikryla sněhová peřina a všechno utichlo. Jak tráví mladá vydra zimu na řece Křemelné? Kde hledá potravu?
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi sedí třetí týden na vejcích. Špaččí mláďata se vylíhla, rodiče je krmí housenkami a larvami.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápům se vylíhla další mláďata, krmí je a zahřívají. Poštolčím mláďatům rostou pera na křídlech. A špačci se chystají na další mláďata.
Péče o zvířata je v zimě náročnější než kdy jindy. Víte, že pejskům je třeba odstraňovat po vycházce z tlapek a kožíšku sůl? Těm, kteří nežijí s námi v bytě, bychom měli přizpůsobit i potravu a obohatit ji o tuky a vitaminy.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě a jak jí můžeme pomoci i my. Hmyzí druhy, které zmizí, již se nikdy neobjeví. Je hmyz užitečný? Co by se stalo, kdyby na naší planetě hmyz nebyl? Narušil by se potravní řetězec a do něj patří i člověk! Proto bychom si měli rozmyslet, jak se ke hmyzu chováme. A co tedy máme dělat? Všechno si vysvětlíme.
Robůtek Kit se dostane až na severní pól. Vydá se přes Arktidu do přístavu, aby se mohl vrátit domů. Jaká dobrodružství ho čekají tentokrát? Více se o ledovcích dozvíte ve videu z Kosmixu: Pod hladinou.
Věděli jste, že největším ptákem na světě je pštros? Původně měl 4 metry a uměl i létat. Dnes je menší a už nelétá, ale drobeček to rozhodně není. Asi všichni znáte mýtus, že když se pštros bojí, strká hlavu do písku. To ovšem není pravda. V písku hledá kamení, které jí. V žaludku mu pomáhá rozmělnit potravu. Pštrosa si můžete pořídit i na hlídání domu místo psa.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.