01:43
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
V CHKO Jizerské hory pramení hned několik řek. Kromě nejznámější řeky Jizery ještě Lužická Nisa a Smědá. Meandry na horním toku Jizery lemují státní hranici s Polskem. Na polské straně najdeme i pramen této řeky. V 16. a 17. století byla v okolí Jizery objevena naleziště drahých kamenů, jako jsou safíry, rubíny nebo granáty, a také polodrahokamů.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Výbor pro lidská práva OSN vydal doporučení, podle něhož by se neměli vracet do zemí původu ti, kteří prchají před následky globálního oteplování. Jakou právní váhu má toto doporučení při udělování azylu? A na základě jakých kritérií Ženevské úmluvy mohou uprchlíci získat mezinárodní ochranu? Ze kterých míst tito lidé přicházejí? Jak se environmentální migrace projeví v České republice? Nejen na tyto otázky odpovídá Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
13 739
770
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.