01:16
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Pořad přibližuje přírodní zajímavosti Českého středohoří – sopečné kužely, Porta Bohemica, vzácné druhy rostlin a živočichů, kamenné moře.
Vysvětlení pojmu srážkový stín, popis příčiny jeho vzniku i jeho projevů a dopadů na krajinu obývanou člověkem, zejména tu podhorskou.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Reportáž o tom, jak se měří tání horských ledovců v bolívijských Andách. V reportáži jsou popsány příčiny i důsledky tání.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Nouzové a dělnické kolonie jsou fenoménem známým z velkých průmyslových měst. U nás vznikaly zejména ve 20. a 30. letech 20. století. V posledních desetiletích řada z nich zmizela. Zbylé jsou dnes využívané jako zahrádkářské kolonie, jiné jsou trvale obývané dodnes.
V roce 2020 spustili vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. na Sokolovsku do nejhlubšího vrtu v Česku speciální zařízení, které dokáže zaznamenat i velmi slabé otřesy. Odborníkům bude tento přístroj posílat cenná data. Díky tomu lépe poznají příčiny zemětřesení na Chebsku. Desítky různých čidel a přístrojů mají vědci umístěny také v hrázi vodní nádrže Horka, která leží v oblasti zemětřesných rojů.
Díl z cyklu Minuty z Krkonoš (2014) přibližuje historii osídlení Krkonoš a budního hospodaření. Co to je? Pro vysvětlení musíme zpět do místní tisícileté historie. Čím se staří horalové v této drsné, i když krásné krajině živili? Podívejte se.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.