04:17
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Ukázka popisuje historii hradu Pernštejn, který nebyl nikdy dobyt.
Václav IV. nastupoval na trůn po otcově smrti jako nezkušený vladař, který nejraději lovil v křivoklátských lesích a bavil se. Záhy zemřeli i tři jeho zkušení rádcové. Zemi zasáhla morová epidemie a situaci komplikovalo papežské schizma, působení Urbana VI. v Římě a zároveň Klimenta VII. v Avignonu. Jeho otcem Karlem IV. složitě vytvořený soulad mezi církevní a světskou mocí se na konci 14. století zbortil. Nelibost mezi Václavem a arcibiskupem Janem z Jenštejna se proměnila na otevřenou nenávist. Václava přivedl vztek k těžko uvěřitelnému činu.
Pasáž zachycuje disputaci Konstantina a Metoděje u papeže Hadriána II. v Římě roku 868. Bratrům se dostalo velkolepého přijetí. Předali papeži ostatky sv. Klimenta a on uznal slovanský jazyk za bohoslužebný. Navíc zde proběhlo vysvěcení jejich žáků na kněze.
Svou kritikou a snahou o nápravu zlořádů své doby se tento jihočeský zeman vřadil mezi předchůdce Jana Husa či Petra Chelčického. Tomáš Štítný ze Štítného byl prvním, kdo psal o náboženských otázkách česky. Ukázka přináší stručné shrnutí Štítného nábožensky orientované literární činnosti.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.