02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Věděli jste, že uprostřed lázní Teplice nad Bečvou se nachází světový unikát? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Majestátní pohoří Krkonoš skýtá mnohé krásy české přírody. Výšlap na naši nejvyšší horu Sněžku by měl alespoň jednou za život podniknout každý Čech. Kromě úchvatného výhledu zde najdeme i unikátní rostliny a svoje kouzlo jistě mají i krkonošské vodopády. Tak neváhejte a vzhůru na výlet.
Velká kotlina na severní Moravě patří k přírodovědecky nejvýznamnějším lokalitám střední Evropy. Můžeme tu najít obrovské bohatství rostlin a živočichů. Podívejte se s námi v jedné minutě na toto speciální místo v Jeseníkách.
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
Historie pudinku je opravdu zajímavá a nečekaná. Co má společného pudink s masem, se dozvíte v tomto videu. A jak to bylo s pudinkem na královských stolech?
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Pořad vysvětluje význam poznávacích dopravních značek a orientačních cedulí. Součástí je i varování dětí před cizími lidmi, kteří je mohou lákat do auta, a to formou názorné ukázky.
Jak se žilo pravěkým lidem v době ledové a jak se dostali od využití kamenů k objevu kovů. Ve videu se také diváci dozvědí, kdo byli lovci a sběrači a jak se z nich stali zemědělci.
Brďo se vydá na vandr. Stane se na chvíli malým tulákem a prozradí vám, že trampovat znamená toulat se přírodou. Trampové se snaží žít v souladu s přírodou podobně jako například skauti. Dozvíte se, kde se v Česku zakládaly první trampské osady nebo jak připravit trampské ražniči.
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Kdo vyrobil první sýr, se už dnes nedozvíme, ale jisté je, že Římané znali první recepty na trvanlivé sýry. Jak už to tak v dějinách gastronomie bývá, nejspíš za to mohla náhoda. Výroba sýra se pak s vojenskými výpady Římské říše rozvinula po celé Evropě.
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.