02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Pojďme se společně podívat na historii české státní vlajky. Spolu s hymnou je vlajka naším nejdéle sloužícím státním symbolem. Podobu vlajky vymyslel archivář a heraldik Jaroslav Kursa. Na to, jak se má vlajka správně vyvěšovat, existují pevně daná pravidla. Znáte je?
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
Máte rádi papriku? Věděli jste, že již před 150 lety se jedla v Kojetíně, ačkoli to v té době ještě vůbec nebyla známá zelenina? Haná byla proslulá úrodnou půdou a lidé, kteří zde žili, byli bohatí a dobře živení. Jedli hodně kyselých jídel, ale vyvažovali to cukrem. Rozumíte místnímu nářečí?
Kuchyně šlechty a prostých lidí v 19. století se nijak zásadně nelišila. Obě skupiny si dopřávaly podobná jídla jako lívance se žahourem nebo různé ptactvo. Dozvíte se, jak se připravovaly lívance a odkud se vzal řízek.
Záchranné brigády kynologů představí další díl ze seriálu "Zachraň se, kdo můžeš!". Tentokrát si ukážeme, že schopnostem psího čumáku se vyrovná máloco, psí záchranáři ho využívají bravurně. Ukážeme si, jak se psi trénují a co všechno je možné vyčenichat.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Špagety z cukety? Zní to hezky a taky to výborně chutná. Cuketu můžeme nejen vařit, smažit nebo zapékat, ale jsou z ní i výborné placky, polévka, omáčka a dokonce se z ní dají vyrobit cuketové chipsy nebo upéct buchta. A odkud se k nám tahle multifunkční dobrota dostala?
Tradiční asijská polévka trochu připomíná recept pejska a kočičky, když vařili dort. Vezmeme mrkev, pórek, zázvor, česnek, přidáme kuřecí vývar, vajíčko, mořské řasy, nudle, česnek a ještě hlívu. To vše smícháme dohromady a uvaříme. A světe div se, máme z toho vynikající polévku, která je nejen dobrá, ale i velice zdravá. Inu, chopte se hůlek a nechte si chutnat.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Jak a proč vlastně chápeme svět kolem sebe? Vědci zjistili, že se děti poznají v zrcadle až v roce a půl. Když jsme úplně malincí, některé věci nám ještě nedochází, ale mozek se rychle vyvíjí a dá se i trénovat. Nové věci se učíme celý život. A to i v případě, že je vám diagnostikována třeba porucha učení čili dyslexie. Vědci navíc zjistili, že celá řada jiných věcí jde dyslektikům lépe než ostatním. A jak to mají zvířata?
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.