02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Představte si, že by se vaši sousedé jednoho dne ztratili a už je nikdy nikdo neviděl. Divné, že? A přitom podobnou situaci zažívali lidé za 2. světové války, kdy celé židovské rodiny mizely v transportech do koncentračních táborů. Pátrání pro zmizelých sousedech může vést k zajímavým objevům. Podívejte se.
Krásně nazdobený třpytící se vánoční stromeček je pro nás zásadním symbolem Vánoc. Ne vždy tomu tak bylo. Zdobení vánočního stromečku k nám přišlo až v 19. století. Jak se takový stromeček zdobil, si nyní ukážeme.
V animované ukázce je zachyceno dění v Protektorátu Čechy a Morava, uzavření vysokých škol, výměna říšského zastupujícího protektora, atentát na Reinharda Heydricha, vypálení Lidic a Ležáků.
Video vypráví o možném místě narození Karla IV., které není přesně známo, a představuje oba jeho rodiče, Elišku Přemyslovnu a Jana Lucemburského.
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Tofu je sýr vyrobený ze sójových bobů a objevili ho úplnou náhodou čínští váleční bojovníci už ve 2. století před naším letopočtem. Jak se tehdy vyrábělo? Kdo dal tofu jméno? A ve kterých zemích se recept na tofu ještě zdokonalil?
Proč slavíme Vánoce? Pasáž vysvětluje, čí narozeniny se na Vánoce slaví, význam 1. a 2. svátku vánočního i to, proč si lidé dávají dárky.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku naučit, jaká máme roční období. Víte, jak se střídají a co je pro každé z nich typické ? Na závěr si zkusíme barevný experiment s maceškami.
Historie hradu Loket sahá do 12. století, kdy byl na kamenném ostrohu nad řekou Ohří postaven gotický hrad sloužící jako zemská opora na hranici s Chebskem, které v té době ještě nebylo součástí českého státu. Důležitou roli hrál Loket i pro mladého Karla IV., který v něm byl vězněn za nepokojů proti králi Janu Lucemburskému. Vězením se hrad stal i v 19. a 20. století.
„Co je pro Čechy ráj?“ To zjistíte s našimi medvědy, protože do Českého ráje se s nimi právě teď můžete vydat. Uvidíte, jak se dříve bydlelo ve skalních bytech. V Drábských světničkách býval dřevěný hrad, který měl vytesaných 30 místností ve skále. Navštívíte hrad Valečov opředený pověstí o zlaťácích a nepřehlédnutený symbol Českého ráje – Trosky. Stejně významným místem je i hrad Kost. Dozvíte se, proč se mu tak říká.
Vyrazte s námi na kole objevit ty nejkrásnější bikeparky u nás. V Novém Městě na Moravě najdete široký výběr nejen pro cyklisty. Na Klínovci si vyzkoušíme pumptrack a v Kopřivné pod Pradědem si dáme místní fun trail. Pro ty, co se při jízdě raději kochají krajinou, jsou tu krásné cyklostezky třeba na Pálavě. Milovníci historie pak určitě ocení cyklostezku Železné opony, která kopíruje tehdejší hranice ČSSR se západní Evropou.
Napadlo vás někdy, co všechno může být pod vodou? Některé naše vodní plochy ukrývají na svém dně tajemství. Pod vodou totiž leží zatopené domy a vesnice. Na dnech dvacítky našich přehrad je zatopeno asi 120 obcí. Pod hladinou Orlíku například najdete přes 650 stavení. Domy se zatápěly proto, že bylo potřeba postavit přehrady, získat vodu a pořídit si na ochranu proti povodním.
13 576
759
4 615
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.