02:55
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Máte rádi kakao? Jistě vás bude zajímat, jakou cestou muselo projít, než se dostalo až k vám do hrnečku. Kakaové boby znali už staří indiáni dávno před naším letopočtem, ale připravovat z nich nápoj neuměli. To se naučili až Mayové a požívali ho jako rituální nápoj. Prvním Evropanem, který ochutnal kakao, byl Kryštof Kolumbus. Ale vůbec mu nechutnal. Proč? Do Španělska ho přivezl až Hernán Cortés.
Barvy duhy inspirovaly cukráře Josefa, a proto vám v dnešním díle představí krok za krokem recept na ovocné duhové nanuky. Jak se vyrábějí barvy z jedlých surovin? A jak je namíchat, abychom dosáhli kýženého odstínu? Máte rádi ovocné zmrzliny?
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
Kocoura Mikeše jistě dobře znáte. Vybraná část příběhu je určena pro práci s kartami emocí, tentokrát probereme osamocení.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Tofu je sýr vyrobený ze sójových bobů a objevili ho úplnou náhodou čínští váleční bojovníci už ve 2. století před naším letopočtem. Jak se tehdy vyrábělo? Kdo dal tofu jméno? A ve kterých zemích se recept na tofu ještě zdokonalil?
Lidé v neolitu si začali sami pěstovat plodiny. První vyšlechtěné plodiny jsou pro nás důležité i dnes. Však z takové pšenice a ječmene pečeme chléb a vyrábíme pivo. U obydlí se objevila první zvířata a my začínáme mluvit o domestikaci. Ale tenkrát nebylo možné žádné maso skladovat, proto se zvířata vykrmovala až do té doby, než bylo potřeba maso.
Kde se vzala ulice? Brďo prochází mezi domy po prašné cestě, která byla především pro pěší. S přibývajícím provozem ji bylo nutné zpevnit štěrkem, dlážděním či asfaltem. Tam, kde se ulice rozšířila, vznikala náměstí. Pro lepší orientaci existují názvy ulic a domy jsou očíslovány. Co všechno můžeme na ulici vidět? Projdeme se podloubím, uvidíme zametací vůz, setkáme se s pouličními umělci a možná uslyšíme i kamelota.
Rychlé šípy se vydávají na zimní výpravu na chatu, tu však naleznou vyloupenou. Na této epizodě lze žákům ideálně ilustrovat význam týmové spolupráce, k čemuž naleznete aktivity v přiloženém metodickém listu. Též může sloužit jako východisko k diskuzi nejen nad ctnostmi a hodnotami, ale i k významu první pomoci.
Víte, které koření je nejvzácnější? Je také nejdražší na světě. Pokud znáte rčení: „Je jich jako šafránu,“ tak jste uhodli. Jedná se o šafrán. Až se dozvíte, odkud pochází, kde se nyní nejvíce pěstuje, a jaká část rostliny se suší, tak se nebudete divit, proč je tak vzácný a tedy drahý.
Mízní neboli lymfatická soustava dopravuje do krve živiny z mezibuněčných prostor. Jaké mízní orgány se v těle nachází a co je jejich funkce? A jak funguje obranný mechanismus v mízních uzlinách? Na všechny tyto otázky odpoví tento díl známého francouzského animovaného seriálu.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.