02:55
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Ovesné vločky mají rádi lidé na celém světě. U nás si z ovesných vloček nejčastěji vaříme ovesnou kaši, ale třeba ve Skotsku lidé zrníčka ovsa různě kvasí a nakládají. Z ovesného kvasu pak připravují ovesný pudink nebo ovesnou kaši na slano se sýrem a vejcem. Jiný kraj, jiný mrav a jiné chutě.
Slyšeli jste již někdy slovo „pracharanda“? Víte, co to je? Je to prášek ze sušených hrušek, kterým kdysi naše prababičky nahrazovaly cukr. Posypávaly se jím knedlíky, koláče, perníky nebo kaše. Dokonce se z něj dělal i sladký nápoj.
Přestože středověká kuchyně byla zdravá, lidé často umírali na různé infekční nemoci, ale i hladem. V této těžké době vládl Karel IV., který povznesl českou kulturu na evropskou úroveň a z Prahy vytvořil Evropskou metropoli. Panovník si nejvíce pochutnával na jáhlové kaši se sušeným ovocem.
V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem. Specialitou byla též pučálka, o níž se dozvíte ve videu.
V dalším díle dobrodružného seriálu trojice kamarádů nachází v zahradě pohřešovaného profesora Fotosynta, který jim ukazuje, jak pokračuje ve svém výzkumu Mendelových myšlenek, a to bez moderních vynálezů. Paralelně můžeme sledovat dějovou linku G. J. Mendela v jeho době. V zahradě děti s Fotosyntem zaznamenají záhadné jevy a vzpomenou si, že Mendel jim nechal na památku svou tužku. Kde ale ta tužka je?
13 707
867
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.