01:24
Vyprávění o houbách, například jak mohou být některé houby užitečné a k čemu lidé používali houby v minulosti.
V babím létě a na podzim les láká ke sběru hub. Než na ně vyrazíte, měli byste je umět dobře rozpoznat. Ve videu se dozvíte, jak jsou houby prospěšné pro stromy, pod nimiž rostou, a proč byste neměli poškozovat podhoubí u hub, které sbíráte, a neničit houby, které sebrat nechcete.
"Když je den na houby, houbaři zatroubí." Takto začíná píseň z dílny pánů Uhlíře a Svěráka, kterou se snadno naučíte a určitě vám i zvedne náladu. A co myslíte, že je největším postrachem všech houbařů? I to se dozvíte.
V lese najdete mnoho druhů muchomůrek od těch jedlých až po ty nebezpečně jedovaté. Než vyrazíte do lesa, měli byste je umět dobře poznávat. Jak je rozlišit? Jsou mezi nimi některé opravdu nebezpečné!
Návštěva pěstírny žampionů a hlívy ústřičné. Pěstitel vysvětlí, jak se tyto houby pěstují a proč jsou zdravé.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Mozek je odnepaměti velkou záhadou. Jak tenhle složitý orgán funguje? Na co vědci při jeho zkoumání přišli? A co všechno při tom podstoupili? Proč je většina lidí praváky? Z čeho se mozek skládá, kolik váží a co řídí? Která část mozku nám pomáhá při tanci a která při matematice? Jaké části jsou zodpovědné za různé úkoly? A kde sídlí paměť? Mozek je něco jako superpočítač.
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Pohádka O Černé Bertě, kterou předčítá herečka Jitka Molavcová. Příběh vypráví o holčičce, která se nechtěla mýt, a všichni na ni proto volali černá Berto. Co se stane, když narazí na bacily?
Pojďme se společně podívat na dobré rady, jak chodit sám třeba ze školy. Vždy bychom si měli vybírat osvětlenou cestu a nejlépe trasu, kde je hodně lidí. Neměli bychom chodit s podezřelým člověkem do domu, do auta někoho cizího, a už vůbec ne do výtahu. Poslechněte si, co všechno byste měli dodržovat a na co si dávat pozor. A jak se chovat, když se dostanete do svízelné situace?
I když je to dnes jen zřícenina, Přimda byla nejstarším hradem vzniklým na území dnešní České republiky. Zmínku o tomto příkladu rané románské hradní architektury najdeme i v Kosmově kronice. Byla důležitým strážním hradem na významné cestě z Prahy do Norimberka.
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Karel IV. král český a císař římský byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Právě díky své matce se těšil v Čechách velké oblibě a sám si naši vlast také zamiloval. Za své sídlo si vybral Prahu a budoval pověst silného českého království, které neustále zveleboval. Mezi mnoho jeho skutků patří i stavba hradu Karlštejn, který měl sloužit pro uložení toho největšího pokladu v celém křesťanském světě.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Největší travertinová jeskyně střední Evropy dnes slouží jako kaple. Podle legendy se v ní usadil první český poustevník svatý Ivan. Navštivte s námi Svatého Jana pod Skalou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
UNESCO zařadilo Jizerskou louku do sítě nejvýznamnějších evropských rašelinišť. Ty v některých místech dosahují hloubky až tři metry. Nahlédněte s námi do meandrů Jizery. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.