03:58
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Přežít zimu je pro volně žijící ptáky velmi náročné. Věděli jste, že správné přikrmování pro ně může představovat rozdíl mezi životem a smrtí? Dozvíte se, čím ptáky v zimě přikrmovat a jak si doma vyrobit krmítko.
Víte, že prstnatec bezový neboli vstavač vykvétá vždy jako první orchidej jara? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Kde se klíšťata skrývají? Vůbec ne na stromech, ale na zemi! Klíšťata mají tři stadia života: larvy, nymfy a dospělce. A všechny nás mohou sát.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Antilopu impalu si možná na první pohled můžete splést s naší srnkou. Jsou si hodně podobné. Impala je ale trochu větší a žije v Africe. Musí si dávat pozor na lvy, gepardy i levharty. Kamarádí se naopak se zebrami či paviány a navzájem se varují před nebezpečím. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Následuje hádanka pro chytré hlavy. Dokázali byste podle nápověd poznat, o které zvíře jde? Je chlupaté, žije u řeky, je to hlodavec a okusuje dřevo, ale pozor bobr to není. Správně, je to nutrie. Přestože jsou velmi krotké, neměli byste je krmit a je lepší udržovat si od nich odstup, abyste nechytili nějakou nepěknou kožní nemoc nebo si domů neodnesli nějakého parazita. Tak co, už víte?
Lyska černá je jedním z našich nejhojnějších vodních ptáků. Díky nezaměnitelnému černému zbarvení s bílou skvrnou na hlavě ji zvládnou hravě rozpoznat i laici. Tvar těla lysky se v mnoha detailech liší od těla kachny. Není divu, lysky patří do zcela jiné ptačí čeledi i řádu.
Podíváme se do výuky jednoho unikátního pražského gymnázia, které klade velký důraz na ekologickou výchovu. Vedení školy mělo zpočátku velké problémy, dokonce škole hrozilo zrušení, protože vyučování probíhalo převážně v terénu. Jak ale říká ředitel přírodního gymnázia František Tichý, dnes už za nimi jezdí pedagogové z celé republiky na zkušenou. Žáky zastihneme i na jedné z výprav, kde mají za úkol podle pozůstatků živočichů nalezených na silnici odhadnout, kolik zvířat asi končí pod koly automobilů.
Pořad se zabývá Měsícem. Je vysvětleno, jak vznikl náš Měsíc, co vše ovlivňuje a co by se stalo, kdyby Měsíc nebyl. Dále je zmíněn povrch a odvrácená strana Měsíce a gravitační a odstředivá síla. Dozvíme se také o zatmění Měsíce a měsíčních fázích (nov).
Pořad se věnuje tomu, jakými vědeckými metodami a nástroji se může zkoumat věc. Diváci se seznámí například s mikroskopem nebo magnetickou rezonancí.
9 800
379
2 105
851
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.