03:18
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak se rozmnožují živé organismy? Vysvětlíme si, jaký je rozdíl v rozmnožování bakterií, rostlin, zvířat a člověka. Popíšeme si, jak spermie oplodní vajíčko, co je to dělení buněk a jak se dále vyvíjí lidský plod až po narození miminka.
Máte rádi fazole? Pochutnat si na nich můžete díky Kryštofu Kolumbovi, který je spolu s bramborami přivezl z Ameriky. Indiáni pěstovali fazole spolu s kukuřicí, která je podpírala. S těmito luštěninami se do jídelníčku chudších lidí, kteří neměli na maso, dostaly tak důležité bílkoviny. Nejvíce fazole jedí v Anglii, kde jsou součástí tradiční snídaně.
Proč lidé nosí roušku? Brďo zjišťuje, že se tak chtějí chránit před viry a bakteriemi, které se šíří vzduchem. Lidé vymysleli očkování, které nás chrání třeba před pravými neštovicemi. Někdy je však třeba dodržovat určitá pravidla, např. nosit roušku a používat dezinfekci. Dozví se, že nakazit se mohou nejen lidé, ale i zvířata nebo rostliny. Tak buďme k sobě ohleduplní!
Mozek je odnepaměti velkou záhadou. Jak tenhle složitý orgán funguje? Na co vědci při jeho zkoumání přišli? A co všechno při tom podstoupili? Proč je většina lidí praváky? Z čeho se mozek skládá, kolik váží a co řídí? Která část mozku nám pomáhá při tanci a která při matematice? Jaké části jsou zodpovědné za různé úkoly? A kde sídlí paměť? Mozek je něco jako superpočítač.
Quinoa, neboli tradiční jihoamerická plodina česky zvaná merlík chilský, roste na zemi už pěkně dlouho. Ale dlouho ji lidé nebrali moc vážně. Pak se o jí začalo mluvit jako o superpotravině, a tak se doslala na výsluní. Zvlášť mezi celiatiky. Vysvětlíme vám proč.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Díky své sytě modré barvě se chrpa neboli modráček pěstuje v zahradách pro potěchu oka, jinak ale roste hlavně na polích jako plevel. V minulosti ji zemědělci málem vyhubili. Přitom jak by se mohla nelíbit? V květomluvě chrpa znamená „jsem šťastná“.
Když děti učí telka! Jak se příroda připravuje na podzim? Která zvířata se ukládají k zimnímu spánku? Budeme společně poznávat druhy jehličí, lesních rostlin a živočichů. Dozvíme se také, proč školní rok začíná právě na podzim.
Pojďte si představit velice zajímavého živočicha, který se jmenuje mravkolev. Víte například, jak dlouho trvá vývoj larvy mravkolva od vajíčka až po nového dospělce nebo jak mravkolev loví?
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Stručný popis, co se pěstuje na poli, jací tam žijí živočichové a jak zemědělec chrání svou úrodu.
13 343
747
4 559
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.