03:32
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Víte, že šumavanka a valaška jsou naše původní plemena ovcí? Víte, k čemu využíváme lanolín? Ovčí sýry i maso mají vysokou dietní hodnotu, ale také zvláštní chuť. V našem státě se jí bohužel málo. A znáte ovci Dolly?
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat na letní louku. Seznámíme se s nejmenšími obyvateli louky z říše hmyzu. Ukážeme si luční kvítí a povíme si, jak nám může být užitečné. Také si připomeneme některé pranostiky a zjistíme, co je to Noc svatojánská.
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Víte, jak velké rozpětí křídel má naše největší sova? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku, co všechno patří do živé a neživé přírody. Jaké rozlišujeme druhy ekosystémů? Pole, park, les, louka, potok. Co který ekosystém znamená a co dokáže voda a vzduch? Vyzkoušíme si, jak to udělat, aby voda ve sklenici držela papír i vzhůru nohama.
Marabu rozhodně v Africe nepřehlédnete. Má rozpětí křídel až tři metry, takže vám dokáže pěkně zatarasit cestu. Mohli byste ho uvidět i z letadla, vyletí totiž do pořádné výšky. Přestože je příbuzný čápa, živí se spíše jako sup. Oba požírají mršiny, ale dokážou se o ně podělit. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života téměř každé tůně. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu.
Odkud se vlastně vzali pavouci? Máme se jich bát, nebo nám nosí štěstí? Dozvíte se, kolik mají pavouci nohou, očí, čím slyší a ještě mnoho dalších zajímavostí.
Robůtek Kit a pan Baterka zkoumají rybník, který je ale zanedbaný a znečištěný sinicemi. Jak se sinice přemnožily a jak se rybník díky jejich zásahu vyčistil, vám ukáže Kit ve videu ze série Kosmix: Pod hladinou. Jak to udělali?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.