01:04
Pasáž formou scénky a vysvětlení prezentuje brněnský hantec a jeho typické rysy. Uvádí použití některých slov, vysvětluje jejich význam a původ.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Miroslav Táborský představuje stěžejní dílo funkcionalistické architektury, vilu Tugendhat. Vila se nachází v Brně – Černých Polích a jedná se o první objekt moderní architektury v České republice a čtvrtý na světě, který byl zařazen mezi památky UNESCO.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Na jediném místě v naší zemi žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Vinice Šobes je unikátním místem v meandru řeky Dyje. Najdete tu i vzácné motýly. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Seriál Slovíčka nám v tomto díle vysvětlí a ukáže, co to jsou mimikry. Mimikry slouží šelmám k oklamání oběti, například když chce tygr ulovit zebru, splyne s okolím. A zebra zase naopak používá své pruhy jako mimikry, aby splynula se stádem - a z dálky je v podstatě neviditelná. Mimikry zkrátka slouží jako klam v boji s nepřítelem. Nápady přírody jsou prostě nepřekonatelné!
Je až s podivem, kolik lidí si plete hlemýždě se slimákem. V reportáži vám přiblížíme život těchto suchozemských plžů a zmíníme i slimáky. Dozvíte se také, kde najdete jedinou lokalitu v Čechách s výskytem hlemýždě balkánského.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V babím létě a na podzim les láká ke sběru hub. Než na ně vyrazíte, měli byste je umět dobře rozpoznat. Ve videu se dozvíte, jak jsou houby prospěšné pro stromy, pod nimiž rostou, a proč byste neměli poškozovat podhoubí u hub, které sbíráte, a neničit houby, které sebrat nechcete.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Největší travertinová jeskyně střední Evropy dnes slouží jako kaple. Podle legendy se v ní usadil první český poustevník svatý Ivan. Navštivte s námi Svatého Jana pod Skalou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli byste, co patří mezi tradiční česká řemesla? Určitě se jich dají najít spousty, ale my se konkrétně podíváme na tradici českých loutek, poté zavítáme do rodinné sklárny v Nižboru a na závěr si necháme návštěvu historických lidových útulen, nebo jak bychom řekli dnes, hotelů, Maměnky a Libušína, které jsou obklopeny krásnou valašskou přírodou.
Wifina nám v tomto díle rozšíří náš rozhled. Příběh Petřínské rozhledny v Praze je příběhem nadšení a odhodlání, a tak by byla škoda ho neznat. Víc vám o zázraku techniky 19. století poví Matěj.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
Pojďte se s námi podívat, jak se dříve žilo v Čechách. Ve skanzenu Strážnice budeme vyrábět vlastní hliněné cihly, zatímco ve Veselém Kopci zkusíme, co to obnáší zpracovat len. V Zubrnicích zase skloubili skanzen se zachovalou vesnicí.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.