00:54
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Zvonka zeleného můžete pozorovat v celém Česku. Samci tohoto druhu ptáka jsou pestřeji zbarvení než samice. Díky zvuku jejich zpěvu získali své české jméno, znějí totiž zvonivě. Podle někoho dokonce připomínají elektrický zvonek. Co zvonky v poslední době ohrožuje?
Terčin zvířecí svět nám představí vybavení akvárií pro různé rybičky i to, jak vlastně vnímají akvarijní rybky okolní svět.
Věděli jste, že v České republice najdete největší propast ve střední Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V Broumovském výběžku najdete nejrozsáhlejší pískovcová skalní města Evropy. Přijeďte prozkoumat labyrinty chodeb, jezírek a vodopádů a navštivte Adršpašsko-teplické skály. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Kozy se chovají především na maso, kůži a pro mléko. Koza se také zasloužila o rozkvět písemnictví, protože z její kůže se vyráběl pergamen na psaní. Víte, kde a jak kozy způsobují ekologickou katastrofu?
V tomto videu se budeme věnovat našim motýlům. Prohlédneme si motýly denní i motýly noční a naučíme se, podle jakých znaků je od sebe rozpoznáme. Vysvětlíme si, jakým způsobem můžeme motýly chránit a proč. Nejde totiž jen o to, že jsou krásní. Vyrobíme pro ně také jednoduché pítko.
Stručná pasáž o tom, k čemu všemu jsou rostliny pro člověka důležité – rostliny se používají ke stavbě domů, k výrobě léků, oděvů a paliv, rostliny jíme, rostliny vyrábějí kyslík a mnoho dalšího.
Věřili byste, že motýli a mravenci mohou mít něco společného? Mohou být na sobě dokonce závislí? Navštivte Beskydy a tento unikátní vztah, který se vytvářel miliony let, můžete pozorovat. S úbytkem mravenců a mateřídoušky rychle mizí z naší krajiny i modrásek černoskvrnný.
Včela medonosná je pro planetu Zemi nadmíru důležitá a její spojenectví s lidmi trvá už tisíce let. Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství a prozkoumejte stavbu těla včely.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.