00:54
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Pšenice dodnes patří mezi základní potraviny. Proč tomu tak ale je? Kdy ji lidé začali pěstovat? A proč vlastně vypadá tak, jak vypadá? Pasáž ze vzdělávacího pořadu pro děti Lovci záhad (2014) objasňuje všechny výše uvedené otázky.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Pojďme se společně podívat na video o želvě bahenní. Co musíme udělat, když takovou želvu odchytíme? Zejména ji změříme a dostane značku. Tím zjistíme po letech, jak rostou, kolik je v přírodě samečků a kolik samiček. Značka se neztratí a slouží dál.
V Terčině zvířecím světě se tentokrát seznámíte s živočichem, který nepatří mezi původní obyvatele českých krajin. Je to trochu zvířecí vetřelec, ale už se u nás zabydlel. Jak se to přihodilo? Povíme si. Mýval patří mezi všežravce a nejvíce aktivní je v noci.
Víte, že jeřáb sudetský roste jenom v Krkonoších a dnes existuje pouze 150 keřů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Stručný popis, co se pěstuje na poli, jací tam žijí živočichové a jak zemědělec chrání svou úrodu.
Věděli jste, kde u nás můžeme vzácně najít tesaříka alpského? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na ptačí kamarády. Víte, proč jsou ptáci v přírodě nenahraditelní? Jak jim můžeme pomoci? Co můžeme nabídnout ptákům do krmítka a kam ho umístit? O tom všem si budeme povídat s kamarádkou žížalou.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Věděli jste, že motýl martináč hrušňový se musí předzásobit potravou na celý život ještě jako larva? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
14 075
796
4 777
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.