00:54
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Zajímavosti z české jarní přírody. Ve videu jsou ukázány běžné druhy živočichů (ruměnice pospolná, brhlík), ale i vzácné druhy (skokan ostronosý, čejka). Dále jsou představeny i jarní byliny (jaterník podléška) a z jara rozkvétající dřeviny (dřín).
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Prozkoumáme živočichy, kteří jsou na Zemi už 300 milionů let. Mezi plazy patří třeba had, krokodýl nebo želva. Jaký má vliv na jejich život okolní teplota? Proč mají tělo pokryté šupinami? Jak často potřebují jíst a jak velkou porci mohou sníst?
Pip ze studia Kamarád si myslí, že podzim je nádherný. Ale motýl Otýlie mu vysvětlí, že motýli to v přírodě na podzim nemají tak jednoduché.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Víte, který pták má křídla, ale neumí létat a proč mají ptáci tělo pokryté peřím? Víte, proč se v zimě staví ptáčkům budky a jak na výrobu krmítka? Kteří ptáci jsou stěhovaví? Brďo dnes zkoumá záhady ptačí říše.
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.