02:36
Pokus znázorňující reakce železa, mědi a zinku s kyselinou chlorovodíkovou.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
V ukázce je ověřen následující pokus: Plastové vajíčko je zasypané pískem v kádince. Co se stane, budeme-li poklepávat na kádinku?
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Co se stane s balónkem nasazeným na láhev, když láhev ponoříme do horké vody. Balónek se začne roztahovat. Vzduch se v láhvi teplem začne rozpínat, a proto nafoukne nasazený balónek.
Pevné, plynné a tekuté, taková jsou známá skupenství hmoty. Michael nám ukáže několik pokusů, při nichž vznikne plazma, unikátní tajemné čtvrté skupenství hmoty. Také navštívíme Michaelovy kolegy, kteří zkoumají plazma s teplotou 100 miliónů stupňů Celsia. Vstoupíme totiž do haly našeho nového tokamaku Compass D v Praze Ďáblicích.
Chcete znát tajemství kalifornské sněhové koule? Na jednoduchém pokusu si vysvětlíme, jak ji připravíme. Do nasyceného roztoku octanu vápenatého a ethanolu přidáme pro efekt roztok hydroxidu sodného obarveného fenolftaleinem. Vznikne tím gel, který zapálíme. Plamen ještě můžeme obarvit přidáním sloučenin některých kovů.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Ukázka představuje pokus, jehož výsledkem jsou tzv. píseční hadi. Směs cukru s jedlou sodou se položí na písek politý lihem, který se zapálí. Píseční hadi vznikají nadouváním písku.
Proč se do střelného prachu přidává dusičnan draselný? V ukázce jsou provedeny dva pokusy: zapálení střelného prachu bez dusičnanu draselného a s dusičnanem draselným.
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
9 528
362
2 028
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.