02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Vědci ve spolupráci s výrobci hraček vyvinuli robota pro výzkum Měsíce. Díky této spolupráci je robůtek opravdu malý, jen o něco větší než tenisový míček. Má v sobě zabudované dvě kamery, kterými bude snímat povrch Měsíce a zasílat nám fotky. Zajímá vás, jak vypadá?
Souhvězdí Cassiopeia dostalo svůj název po etiopské královně, která byla krásná a marnivá. Skládá se z 5 hlavních hvězd. Na obloze je vidět celý rok, ale nejlépe v listopadu. Našli jste na obloze písmeno W nebo M? Seznamte se královnou otevřených hvězdokup.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Cestou k Jupiteru Kit zachytí zvláštní signál, který nepochází ze Země. Doletí na kometu Čurjumov-Gerasimenko a potkává se zde sondami Philae a Rossetou.
Brďo se vydá na cestu napříč zeměkoulí. Bude zkoumat, co je to severní a jižní pól. Ukáže se, že jde o místa na povrchu Země, kterými prochází zemská osa. Na své cestě potká nejen lední medvědy nebo tučňáky, ale ukáže vám taky kajak, polární lišku či polární stanici. Dozvíte se, kdo byl první člověk na pólu i jak si doma sestrojit svůj vlastní teploměr.
Robůtek Kit se s panem Baterkou vydávají zkoumat život pod hladinou moře. V tomto díle prozkoumají pět hloubkových zón oceánu a objeví podmořskou sopku. Celé dobrodružství prožijí ve vypůjčeném batyskafu, druhu ponorky určeném k ponoru do velkých hloubek. A co se při něm naučili?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! V závěrečném díle jsou Kit i pan Baterka svědky splynutí dvou hvězd, při kterém jim nešťastně shoří kniha o vesmíru i plánek Mléčné dráhy. Jak naleznou cestu zpět k planetě Zemi? A jaké staré známé cestou potkají?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.