04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Připravujete se na maturitu z češtiny? V následujícím videu můžete vidět, jak úlohy z předchozích let řešili studenti maturitních ročníků. Následně vám společně s Jarmilem Vepřkem - Běžícím češtinářem dáme tipy, jak podobné typy úloh úspěšně a efektivně řešit!
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Oslovení jsou součástí každodenního života, některá z nich ale nesou různé významové odlišnosti. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR popisuje vývoj oslovení (např. pane, bratře, slečno) a uvádí několik příkladů oslovení, která změnila svůj význam v souvislosti s politickými a společenskými změnami.
Díl pořadu Jazykovědma se zabývá vznikem slova trpaslík a pokouší se odpovědět na otázku, jak má být takový trpaslík vysoký. A tipněte si, k čemu dospěje.
V maturitním testu narazíte na úlohy, při jejichž řešení vás čeká práce se dvěma texty. Bývá to tak, že jeden text obsahuje nějaké odborné informace, kterým musíte porozumět, abyste je mohli použít při práci s druhým textem. Podívejte se, jak postupovat při řešení tohoto typu úloh.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku písmeno H. Nejprve si písmeno sestavíme ze sirek, pak ho vyhledáme ve slovech a určíme počet slabik. Které slovo mezi ostatní nepatří, najdeš vetřelce? A nakonec se písmeno H naučíme i psát.
Co se původně skrývalo pod černočernými kudrnami psa, o kterém mluvíme, když hledáme gró problému?
V pasáži je vysvětlen rozdíl mezi videm dokonavým a videm nedokonavým. Jsou zmíněna i některá slovesa vidově nepárová a obouvidová.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku číst a psát skupiny dě, tě, ně. Budeme pojmenovávat obrázky, doplňovat slova vhodnými slabikami a také si rozšíříme slovní zásobu.
Píše se správně disfunkce nebo dysfunkce? A co to vlastně znamená, když se řekne, že je něco disfunkční? Také si povíme, která další slova obsahují předponu dys a co znamenají.
Pasáž vysvětluje, co je kalkování, odkud tento pojem pochází a jaká slova takto vznikají.
Když děti učí telka! Procvičíme si se žáky 4. ročníku vyjmenovaná a příbuzná slova po V. Přesný význam jednotlivých slov nám pomůže vysvětlit hra s pantomimou a dramatizací, využijeme i interaktivní tabuli.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.