01:36
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Kde se klíšťata skrývají? Vůbec ne na stromech, ale na zemi! Klíšťata mají tři stadia života: larvy, nymfy a dospělce. A všechny nás mohou sát.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Potok protékající listnatým lesem, to je životní prostředí vhodné pro obojživelníka s velmi výrazným zbarvením těla. Mlok skvrnitý tím dává najevo, že jeho povrch těla je jedovatý. Jed však pomáhá mlokům i proti plísním. Většinu života tráví na souši a nemá rád jehličnaté stromy. Ideální prostředí pro život nacházejí mloci například v bučinách na severu Čech.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Pojďme se společně podívat na zoohádanku. Toto zvíře určitě znáte, jeho mléko je velice vydatné. Je to pěkný drsňák a místo, kde žije, má i ve svém jméně. Jeho trusem se topí, má velké rohy a kopyta. Co je to?
Lýkožrout neboli kůrovec je kontroverzní „zlatý brouček“. Seznamte se s životním cyklem toho nejznámějšího z nich – lýkožrouta smrkového, obecně kůrovce.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
Les potřebuje občas pomoci, aby se dokázal opět obnovit. Užitečné jsou lesní školky, kde vypěstují dřeviny, které potom zasadí do přírody. Jak to v nich funguje? S obnovou lesa však můžete pomoct i vy. Koukněte, jak na to.
Krokodýla rozhodně není radno podceňovat. Bavíme se tady o největším žijícím plazu na světě. Nezměnil se od dob dinosaurů a rád se vyhřívá na sluníčku na břehu řeky. Často ve vodě vypadá jako plující kus kmene. Nenechte se však zmýlit, není to žádný lenoch. Když loví, dokáže být velmi rychlý a vyskočit až metr vysoko. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Věděli jste, že lišejník je nejpomaleji rostoucí organizmus? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.