00:50
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Skokan hnědý obývá okolí rybníků a mokřin, které vyhledává zejména v období rozmnožování. Zimuje převážně ve vodě, v různých říčkách a potocích. Poté překonává dlouhé vzdálenosti až na místa rozmnožování. Společně s ropuchou obecnou během tohoto putování často umírá na silnicích pod koly aut.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Kukačka obecná (Cuculus canorus) představuje učebnicový příklad hnízdního parazitismu. Častými pěstouny nenasytných kukaččích mláďat jsou v našich podmínkách drobní pěvci rákosníci. Rákosníci se parazitaci brání mnoha způsoby: umístěním hnízda, přímou agresí a tak dále. Rozpoznání cizího vejce ve vlastní snůšce a jeho vyhození z hnízda je posledním momentem, kdy může rákosník parazitaci zabránit. Ne vždy se mu to ale podaří. Video zachycuje unikátní záběry holátka kukačky, které po vylíhnutí vyhazuje z hnízda naopak vejce hostitele.
Za gorilou horskou jsme se vypravili do pralesa. Jedná se o lidoopa, který je společně se šimpanzi a orangutany hned po člověku nejvyspělejším živočichem na Zemi. Pokud chcete vidět gorily nížinné, nemusíte jezdit daleko. Stačí vám navštívit pražskou ZOO. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Otakárek fenyklový je jedním z našich nejkrásnějších motýlů. Je nápadně velký, má ostruhy a pestré barvy. Patří mezi chráněné živočichy. Při setkání s ním v přírodě ho neberte do dlaní, mohli byste mu uškodit. A pozor, nezašlapávejte housenky!
Víte, kde najdete vrstvu ledu, který je doslova věčný? Naše medvíďata ho objevila v soutěsce v Krušných horách. Navštívila samozřejmě i samotné srdce těchto hor – Božídarské rašeliniště, což je mezinárodně významný mokřad. Zaujala je i místní řeka Bublava nebo stádo ovcí i s ovčáckými psy. Těší se, až se prolezou na křivolakých bucích nebo v čedičovém lomu a vy se můžete těšit na poznávání další části naší země.
Co vše obnáší, když máte za domácího mazlíčka šneka? Jak se o něj správně starat, čím ho krmit a na co si dát pozor, to vše nám poví zkušený chovatel šneků Tomáš Protiva. Ukáže nám různé druhy šneků, včetně toho největšího, a spousty dalších zajímavostí, které jste možná o šnecích nevěděli. A na závěr nás čeká závod šneka a želvy.
Víte, jak poznáte, že na daném místě bylo nějaké zvíře? Slouží k tomu tak zvaná pobytová znamení. To jsou třeba ohlodané šišky. Každé zvíře totiž vyzobe ze šišky něco jiného. Taková znamení si můžete fotit, zaznamenávat do knihy, ale také vzít s sebou domů. Můžete z nich vypozorovat příběh, který zvíře zažilo. Tak hurá do přírody.
Věděli jste, že smrk ztepilý se udrží i v našich nejtěžších podmínkách? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Cestou za chutěmi je pořad, ve kterém Otakar Brousek poznává tradici i současnost českého zemědělství, které se opírá o zkušenosti našich předků, ale používá ty nejmodernější technologie. V tomto díle se zaměří na sklizeň cukrové řepy a získávání cukru.
9 516
362
2 014
843
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.