20:47
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Utřídíme si svoje znalosti a živočichy rozdělíme na býložravce, masožravce a všežravce.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat na letní louku. Seznámíme se s nejmenšími obyvateli louky z říše hmyzu. Ukážeme si luční kvítí a povíme si, jak nám může být užitečné. Také si připomeneme některé pranostiky a zjistíme, co je to Noc svatojánská.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Zahrádkáři a zemědělci krtonožku dobře znají a jednoznačně ji považují za škůdce. Vedle hmyzu, kterým se živí, překusuje kořínky rostlinek, a ty tak brzy vadnou. Tenhle zajímavý a všestranně vybavený tvoreček dokonce létá, plave a cvrká. Samečci vytvářejí zvuk třením křídel o sebe, aby přivábili samičky. Ty si pak vyberou toho, jehož volání je nejsilnější.
Lužní les je rájem ptáků, zaznamenáno je tu přes 260 druhů ptáků, z toho více než polovina tu hnízdí. Ve videu uvidíte u nás málo vídaného kvakoše, dudka, ale i slavíka a žluvu. Představíme si také našeho největšího brouka roháče obecného a zajímavého nosorožíka.
Věděli jste, že u nás žije vzácný druh jelenů bílých? Jsou opředeny mnoha mýty a my se dozvíme, odkud se vzaly ty mýty i odkud k nám přicestovali bílý jeleni a jaký je rozdíl mezi nimi a jejich příbuznými jeleny lesními. Také si prohlédneme jelení paroží, zjistíme, kolik váží, k čemu jelenům slouží a jak se správně nazývají jeho jednotlivé části.
O pštrosech se toho říká opravdu hodně, ale je to všechno pravda? Je opravdu pštros rychlejší běžec než člověk? Jaké je riziko útoku pštrosa na lidi? A jak je to s tvrzením, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku? Odpovědi na všechny tyto otázky a mnohem víc se dozvíte z našeho videa.
Věřili byste, že motýli a mravenci mohou mít něco společného? Mohou být na sobě dokonce závislí? Navštivte Beskydy a tento unikátní vztah, který se vytvářel miliony let, můžete pozorovat. S úbytkem mravenců a mateřídoušky rychle mizí z naší krajiny i modrásek černoskvrnný.
Myslíte si, že už kočky dobře znáte? My si ale uděláme pořádek ve všech kočkovitých šelmách. Porovnáme si levharta s jaguárem a potom se zaměříme na geparda. Kdo má delší nohy a kdo zase větší skvrny? Dozvíte se od paní zooložky.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
Viděli jste v českých řekách lososy? V polovině 20. století tyto ryby z českých řek vymizely. Nyní se je ochránci přírody snaží do řek vracet. Podívejte se, jak vypadají takzvané rybí přechody podél jezů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.