05:12
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Mobilní operátoři mají detailní informace o našem pohybu. Jak dlouho je uchovávají? Komu je poskytují? Můžeme požadovat jejich smazání? Je vůbec možné odstranit data z databází? A jak ovlivní obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) velké firmy a drobné živnostníky? Na tyto a další otázky odpovídá Josef Javora z firmy GlobalSequr.
Komerční softwarové firmy si svoje know how pečlivě chrání. Opakem jsou Open Source projekty, které se šíří zdarma, jejich zdrojové kódy jsou veřejné a může je opravovat kdokoliv. Typickým příkladem je operační systém Linux. Věděli jste, že chyby bývají v Open Source programech opraveny rychleji než v těch komerčních? Je to právě díky velmi široké komunitě vývojářů, která se na testování a rozvoji těchto programů podílí.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Mnoho informací po nás státní správa žádá, ale můžeme my také různé informace zpětně získat? Různé instituce mají otevřená data a jejich podíl se pod tlakem veřejnosti zvětšuje. Přibližujeme se tak pomalu, ale jistě k zahraničním standardům.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
První počítačový virus vznikl v roce 1986 a od té doby se způsob počítačových útoků dosti vyvinul a klasické počítačové viry téměř vymizely. Dnes se potkáte s nejrůznějšími typy škodlivého softwaru, souhrnně nazývaného malware. Rozhovor s odborníkem z firmy zabývající se ochranou proti počítačovým útokům nastíní dnešní praktiky počítačových podvodníků a možnou ochranu proti nim.
První část videa stručně popisuje historii sociálních sítí, zejména Facebooku. Ve druhé části videa odpovídá Josef Šlerka, odborník Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, na otázky ohledně vlivu sociálních sítí na jednotlivce a společnost. Zobrazují nás sociální sítě takovými, jakými chceme být? Čím platíme na sociálních sítích? Jak sociální sítě využívají naše data? Jak se měří úspěšnost reklamy a politických kampaní na internetu? Jaká nás čeká budoucnost?
Americká firma Boston Dynamics je světově známá svými roboty úspěšně napodobujícími mechaniku pohybu živých tvorů. Robota Spot, který si bere za vzor psa, si pořídili výzkumníci z ČVUT. Chtějí vylepšit jeho umělou inteligenci a zúčastnit se s ním soutěže agentury DARPA. Reportáž z června 2021.
Stejně jako v knize si dáváme na zajímavé místo záložku, můžeme totéž udělat i na internetu. Záložky jsou jednou z nejpoužívanějších funkcí webových prohlížečů. Usnadňují a zjednodušují nám vyhledávání často používaných stránek. Základní funkce prohlížečů jsou stejné v libovolném zařízení a snadno se synchronizují. Šetří nám tak čas.
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Na internetu můžeme najít spoustu informací, ale bohužel i dezinformací. Než je přijmeme za své, je dobré si je ověřit z několika zdrojů. Pozornost je třeba věnovat zejména důvěryhodnosti webu a kontrole zdrojů, ze kterých byly informace čerpány. Pak pomůže pět základních otázek.
Internet nemá žádného editora, který by kontroloval jeho obsah. Proto se zde můžeme setkat s nesmysly uveřejněnými z nedbalosti nebo úmyslně. Zkrátka úplně cokoliv. Vše si pečlivě ověřujte a hlavně používejte zdravý rozum, tedy kritické myšlení.
9 528
362
2 022
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.