04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
S mobilem v ruce vstáváme i usínáme. Řešíme přes něj dovolenou, vztahy, platíme s ním oběd. Jak nebezpečné to je? Co o nás všechno ví náš mobilní telefon? Jak se chránit v digitálním světě? O bezpečnosti na internetu s Miloslavem Lujkou, expertem na digitální bezpečnost.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně reagovat na nenávistné, urážlivé komentáře a kyberšikanu na sociálních sítích.
Nákup v internetovém obchodě je dnes běžnou záležitostí. Velmi nízká cena zboží může být lákavá, dejte si však pozor, zda ji nabízí prověřený internetový obchod, kde případnou reklamaci většinou vyřídíte k vaší spokojenosti. Víte, jaká jsou při vracení a reklamaci zboží vaše práva?
Závislost na internetu je již klasifikována jako jeden druh psychické poruchy. Závislý člověk na něm tráví stále více času a reálný svět ho míjí. Zanedbává kvůli němu vše ostatní a dění na internetu výrazně ovlivňuje jeho nálady. Čas strávený na internetu je proto nutné regulovat.
V tomto videu si třináctiletý Ondra na vlastní kůži vyzkoušel, jak nebezpečné může být klikat na neznámé odkazy na internetu. Kliknutí na takový odkaz může znamenat nákazu zařízení virem, rozeslání nechtěných zpráv přátelům nebo jiné nepříjemné následky.
Hlavní zdroj příjmů sociální sítě Facebook tvoří reklama cílená na konkrétního uživatele. Za tímto účelem Facebook sleduje a zaznamenává aktivitu svých uživatelů, shromažďuje informace o platbách, které na síti probíhají, informace o typu připojeného zařízení a IP adresách i aktivitách uživatelů na webech třetích stran. To vše na základě souhlasu, který Facebooku uživatelé sami udělili při zakládání účtu na této sociální síti.
Roboti, kteří mění svět. Slyšeli jste někdy o obavě, že nás roboti ve všem nahradí? Nebojte se! V nerutinní práci je člověk nenahraditelný. Co to znamená? To si vysvětlíme. Pojďme ale poznat roboty více, dozvědět se něco o jejich vývoji, životě a práci, kterou jsou schopni zastat.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Vydejme se společně do Datové Lhoty a poznejme opravdové fungování počítače. Zažili jste někdy, když počítač nepracoval tak, jak byste si představovali? Točilo se kolečko a vše trvalo opravdu dlouho? Představme si počítač jako náš pokoj, jak dlouho trvá najít nějakou věc, když je v něm nepořádek. Proč se dá počítač přirovnat k pokoji? To a další informace o jeho fungování nám povědí kluci z Datové Lhoty.
Robotická ruka může mít víc kloubů než lidská. To se může hodit pro plnění různých úkolů, například v automobilovém průmyslu nebo potravinářství.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.