04:31
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Hoaxy neboli falešné poplašné zprávy. Většinou za nimi stojí něčí nekalý úmysl nebo snaha ovlivnit určitou skupinu lidí. Jak takovou zprávu poznáte? Jaké jsou její typické znaky?
Může umělá inteligence ovládnout lidstvo? Vezme nám práci nebo zvýší naši produktivitu? Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence, popisuje, jaké změny, hrozby a nové příležitosti nastávají na českém trhu práce. Ve videu je použita analýza společnosti Deloitte Czech Republic od Davida Marka a jeho kolegů o tom, jaké pracovní obory jsou nejvíce a nejméně ohroženy umělou inteligencí a automatizací.
S mobilem v ruce vstáváme i usínáme. Řešíme přes něj dovolenou, vztahy, platíme s ním oběd. Jak nebezpečné to je? Co o nás všechno ví náš mobilní telefon? Jak se chránit v digitálním světě? O bezpečnosti na internetu s Miloslavem Lujkou, expertem na digitální bezpečnost.
Děti dokážou na internetu najít informace pro ně velmi užitečné, ale i takové, na které vzhledem ke svému věku nejsou ještě zralé. Proto mohou rodiče, učitelé nebo vychovatelé použít nástroje k omezení přístupu na některé internetové stránky. Nemělo by ale zůstat u pouhých zákazů. Měli byste být schopni dětem vysvětlit, proč jim zakazujete používat určité aplikace a weby.
Nakupování na internetu je pohodlné a stále oblíbenější. Jaká pravidla musíme dodržovat, abychom se vyhnuli zneužití osobních údajů a ztrátě peněz? O tom se poučíme v tomto dílu pořadu Máme na to.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Co jsou zač roboti a jak vzniklo slovo robot? Vypadají všichni roboti jako lidé? A používají se opravdu nebo stále patří jen do sci-fi? Dozvíme se také, co jsou to Asimovovy zákony robotiky.
Pojďme se společně podívat, jak funguje robot. Robot je stroj, který umí pracovat částečně samostatně podle pokynů. Robot potřebuje různé senzory, třeba kameru, aby kolem sebe viděl. Programováním se robotům říká, co mají dělat. Programy se jim dají různě měnit.
9 528
362
2 022
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.