04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Varování před podvodnými e-maily a zprávami přes mobilní telefon. Pravidla pro ochranu počítače pomocí antivirových programů, firewallů a význam jejich pravidelné aktualizace.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Hovory, SMS zprávy, fotky a údaje o poloze. To vše dokázal tajně získat software Pegasus. Nešlo o útok hackerů, ale o projekt izraelské firmy pro boj s terorismem. Systém putoval do desítek zemí a řada vlád ho zneužila například ke sledování a vydírání svých oponentů a kritiků. Kde se stala chyba a jaký vliv v celosvětovém kontextu bude mít celá kauza na postavení Izraele? Rozebereme s Ondřejem Burešem, vedoucím Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě v Praze.
Vyděračský software WannaCry v květnu 2017 pronikl do čtvrt milionu počítačů a zašifroval uživatelům data. Mezi postiženými společnostmi byla i Deutsche Bahn, Telefonica, FedEx, Hitachi nebo Renault. Jednalo se o největší ransomwarový útok v historii. Útočníky se nepodařilo vypátrat.
Drony by šlo použít k mnoha účelům. Různé organizace například testují drony při doručování zásilek. Drony zkouší používat i humanitární organizace při přírodních katastrofách k doručování potravin a léků. Drony by mohly také pokrývat internetem odlehlá místa. A jak vypadá ohňostroj z dronů?
Aby počítač fungoval, potřebuje elektřinu. A jaká zařízení potřebujeme my, abychom s ním mohli komunikovat?
3D tiskárnu si dnes může postavit každý. A pak na ní může tisknout objekty, které si v počítači vytvoří jako 3D modely. Nebo si tyto modely může stáhnout z internetu.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Jaroslav Kubera, bývalý předseda senátu, řekl ve svém novoročním projevu: "Žijeme dva životy. Jeden virtuální a jeden reálný, který je často zcela jiný." Jak moc je jiný? Nad rozdíly života reálného a virtuálního na síti se zamýšlí hosté pořadu Politické spektrum.
Hoaxy neboli falešné poplašné zprávy. Většinou za nimi stojí něčí nekalý úmysl nebo snaha ovlivnit určitou skupinu lidí. Jak takovou zprávu poznáte? Jaké jsou její typické znaky?
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát třináctiletý Ondra vysvětlí, proč si lidé při psané konverzaci často nerozumí. A poradí, kdy pomohou emotikony a kdy je lépe promluvit si z očí do očí.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.