04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Že jsou sociální sítě místem, kde může číhat různé nebezpečí, už asi víte. Člověk nikdy neví, kdo je na druhé straně počítače nebo chytrého telefonu, a rozhodně by měl být opatrný, co bude s takovou osobou sdílet. Více vám o tom poví Zora Dušková, která je ředitelkou dětského krizového centra.
Fotka, video nebo jen krátká hlasová zpráva. I to počítači stačí, aby se naučil rozeznávat konkrétního člověka. Umělá inteligence bude pomáhat českým kriminalistům při vyšetřování. Už teď se používá se státech, jako je Bahrajn, kde pomáhá identifikovat lidi podezřelé z terorismu. Neošálí ji ani vousy, brýle nebo stárnutí.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Nakupování na internetu je pohodlné a stále oblíbenější. Jaká pravidla musíme dodržovat, abychom se vyhnuli zneužití osobních údajů a ztrátě peněz? O tom se poučíme v tomto dílu pořadu Máme na to.
Internetové stránky se stahují ze serverů. Cesta k nim je poměrně složitá. Vede přes několik routerů, neboli internetových křižovatek. Každý server má svou IP adresu. Z webové adresy serveru ji umí zjistit DNS služba pomocí DNS serverů. A mimochodem, je dobré si nastavit heslo, které nejde lehce uhodnout.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Nomofobie je úzkostná porucha z nedostupnosti mobilního telefonu. Odborníci odhadují, že je touto poruchou ohroženo až 70 % dětí ve věku 11–15 let. V reportáži se seznámíme s příběhem chlapce, který se dokázal probourat skrz zeď, aby se dostal ke svému telefonu. Osoby závislé na telefonu mu dávají přednost před vším ostatním, včetně spánku. Jedná se o závislost, kterou je potřeba léčit stejně jako jiné typy závislostí.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát třináctiletý Ondra vysvětlí, proč si lidé při psané konverzaci často nerozumí. A poradí, kdy pomohou emotikony a kdy je lépe promluvit si z očí do očí.
Cybersquatting označuje skupování doménových jmen a jejich spekulativní přeprodávání. V minulosti se s ním setkala řada velkých firem. Typosquatting je jedna z podob cybersquattingu, jedná se o registraci zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu. Jak se dnes řeší spory při přidělování doménových jmen?
Pojďme se společně podívat, jak může umělá inteligence hlídat plavce. V plaveckém bazénu v Hamburku nehlídají plavce jen plavčíci, ale také umělé oko v podobě kamerového počítačového systému. Ten je založený na umělé inteligenci, která rozpozná tonoucího. Nejprve sleduje tonoucího a poté zčervená a spustí zvukový poplach.
Co lze tisknout na 3D tiskárně, už mnozí vědí, ale což takhle 3D tisk do ruky? David Paškevič spolupracoval s firmou, která se zabývala 3D tiskárnami. Jejich možnosti mu ale nestačily, a tak se rozhodl vytvořit vlastní kreativní nástroj – 3D pero. Jak 3D pero funguje a z jakých materiálů je možné tvořit? S čím se potýkal na cestě od vlastního prototypu, přes vhodný design až k výrobě v malé firmě?
Slovo robot se poprvé objevilo v díle Karla Čapka v roce 1920 v dramatu R.U.R. a je také jedním z mála, které dala čeština cizím jazykům. Čapkovy roboti byli, na rozdíl od těch současných, biologického původu. Jak ale vypadá robotizace v současném průmyslu? Na jaké činnosti se průmyslové roboty používají? Hrozí nám díky robotizaci zvýšení nezaměstnanosti? Jsou takové obavy na místě?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.