08:30
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, jak chránit svá data před ztrátou, proč pravidelně zálohovat a že cloud není jen mrak, ale také dobré místo pro zálohování.
Když píšeme dopis, dodržujeme určitá formální pravidla. Stejně tak je to i při psaní mailu. Stručně vyjádříme obsah svého sdělení v kolonce „předmět“. Máme možnost využít k zaslání zprávy více příjemcům najednou. Rozmyslíme si, zda budeme posílat i přílohy, aby objem dat nebyl moc velký a nezahltil schránku příjemce.
Nakupování na internetu je pohodlné a stále oblíbenější. Jaká pravidla musíme dodržovat, abychom se vyhnuli zneužití osobních údajů a ztrátě peněz? O tom se poučíme v tomto dílu pořadu Máme na to.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Ondrova teta vyhrála v internetové soutěži dron. Radost trvá až do chvíle, než Ondrovi začne být podezřelé, že firma požaduje před zasláním výhry číslo platební karty. Jak nenaletět na falešné soutěže, nepropadnout sportovním sázkám nebo internetovému hazardu? A jaké challenge naopak pomáhají dobré věci? To se dozvíme v tomto videu.
Technologie rozpoznávání obličejů je v praxi nejvíce rozšířena v Číně, kde jsou ve veřejném prostoru rozmístěny stovky tisíc kamer. Nově detekci obličeje využívají některé obchody, stačí u pokladny naskenovat obličej, který si zákazníka přiřadí ke správnému zaregistrovanému účtu. Systém využívají hlavně mladší zákazníci výměnou za slevy na zboží. Čína tak rozšiřuje kontrolu nad veřejným prostorem s využitím sociálního kreditu, bodování občanů na základě jejich každodenních aktivit na internetu. Kritici upozorňují na nebezpečí zneužití v zemi, kde neexistují prostředky na ochranu soukromí.
Phishing, neboli rhybaření, je podvodná technika, která se v internetové komunikaci používá k vylákání citlivých údajů. Může jít například o číslo kreditní karty, hesla, číslo účtu a podobně. Na žádosti o zaslání citlivých údajů je nejlepší vůbec neodpovídat.
Děti dokážou na internetu najít informace pro ně velmi užitečné, ale i takové, na které vzhledem ke svému věku nejsou ještě zralé. Proto mohou rodiče, učitelé nebo vychovatelé použít nástroje k omezení přístupu na některé internetové stránky. Nemělo by ale zůstat u pouhých zákazů. Měli byste být schopni dětem vysvětlit, proč jim zakazujete používat určité aplikace a weby.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.