06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se v pořadu Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi (Inuity), tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
V Holštejnské jeskyni v Moravském krasu probíhají stále speleologické výzkumy. Pod nánosy sedimentů se zde ukrývá bohatá krápníková výzdoba a jistě i další zajímavé krasové prvky. Od doby objevu jeskyně byly vyčištěny trasy v délce přes 600 metrů, avšak speleologové toho mají ještě mnoho před sebou.
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a s rozlohou přes 700 km2 patří k našim středně velkým chráněným územím. Pro zdejší krajinu jsou typické mohutné rulové věže, jako například turisty oblíbený masiv Devět skal. Jiné skalní útvary v oblasti Žďárských vrchů, jako Drátník nebo Čtyři palice, jsou oblíbeným cílem horolezců.
Ačkoli bylo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku v červnu roku 2021 nejsilnější dosud zaznamenané na území Česka, zdaleka nebylo první. Reportáž přináší informace o některých tornádech, která se vyskytla na našem území v posledních dvaceti letech.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Pořad přibližuje, jak vypadá život v Archangelsku, důležitém přístavu, který se nachází v evropské části na severu Ruska.
Klima souostroví Špicberky je velmi drsné a vegetační období rostlin je tak velmi krátké. Zdejší krátkověké rostliny jsou předmětem výzkumu, vědci zkoumají například jejich mimořádnou symbiózu s houbami, která se sice vyskytuje u většiny suchozemských rostlin, avšak na Špicberkách funguje trochu jinak než ve střední Evropě. Co za tím stojí? A jaké podmínky musí snášet český botanik Martin Vohník, který tento výzkum realizuje?
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Ačkoliv zhruba polovina adaptačních opatření na klimatickou změnu závisí na individuálním chování, klíčová je také systémová stránka. Debata s politiky ohledně klimatické změny je však náročná. Jedná se totiž o problém, který vyžaduje řešení s dlouhodobou perspektivou na desítky let dopředu. A to není pro politika z jeho podstaty zajímavé. Rozhodující roli by tak neměli hrát zástupci podporovaní primárním sektorem, kteří se snaží řešení tohoto problému skrýt za neúčinná opatření.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.