02:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Mikroplasty jsou částečky od půl centimetru až po velikost pouhým okem nepostřehnutelnou. Do oceánů se dostávají z domovního odpadu nebo kosmetiky. Prostřednictvím zooplanktonu putují do potravního řetězce lidí, kteří konzumují mořské ryby.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Jak se daří české půdě? Půda velice trpí a je degradována erozí a špatným hospodařením, protože z ní chceme dostat víc, než do ní sami vkládáme. Půdě tak chybí organická hmota a půdní život, který by jí dával potřebné vlastnosti. Ještě před 40 lety dokázala ornice na jižní Moravě zadržet až 350 litrů vody na metr čtvereční. Dnes zadrží sotva 60 litrů.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
Prohlédneme si baskické město Vitoria, které vzniklo již koncem 12. století. Zachovalé historické centrum tvoří středověké věže a renesanční paláce. Ulice jsou dodnes pojmenované po středověkých řemeslnících. Na řadě míst běžně najdeme pohyblivé chodníky pro usnadnění pohybu v kopcovitém terénu. Na předměstí se nachází mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
Co se všudypřítomnými plasty? Chce to nápad. Třeba takový, jaký dostali bratři Hanákovi z Brna, kterým na hudebních festivalech vadil nepořádek v podobě rozházených plastových nádob. Přišli proto se systémem zálohovaných vymyvatelných kelímků. S designérem vytvořili prototyp vratného plastového půllitru s klipem, který dnes zná snad každý. Jejich podnikatelský záměr ukazuje, jak jednoduchý nápad může ušetřit tuny zbytečného plastového odpadu.
Průměrný Evropan vyprodukuje 200 kg obalového odpadu za rok. Aby se snížila jeho produkce, nebo se zvýšil podíl obalů, které míří k recyklaci, zavádějí se opatření, jako je zpoplatnění plastových tašek v obchodech, zákaz jednorázového plastového nádobí nebo povinnost vyrábět víčka uchycená k PET lahvi napevno. Do budoucna se počítá s dalším omezováním jednorázových obalů.
Dlouhou dobu se tvrdí, že jsou Češi v recyklaci plastů evropští premianti. Úroveň třídění odpadů v ČR však zdaleka neodpovídá jeho recyklaci, tedy skutečnému navrácení recyklovaného tříděného materiálu do oběhu. Reportéři pátrají po detailech rozdílu mezi úrovní separace odpadu a skutečného osudu tříděného odpadu ze žlutých kontejnerů.
Krátký úvod do problematiky produkce plastového odpadu a jeho dalšího využití. Pasáž odkrývá roli plastů v našich každodenních životech. Věnuje se i tomu, kolik vyprodukujeme plastového odpadu a jak s takovým odpadem nakládáme.
14 201
866
4 806
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.