02:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Mikroplasty jsou částečky od půl centimetru až po velikost pouhým okem nepostřehnutelnou. Do oceánů se dostávají z domovního odpadu nebo kosmetiky. Prostřednictvím zooplanktonu putují do potravního řetězce lidí, kteří konzumují mořské ryby.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Seznámíme se s českým lovcem pytláků Arthurem Sniegonem, který pomáhá v Africe chránit ohrožené druhy zvířat. Zaměřuje se především na slony, jejichž počet kvůli pytláctví radikálně poklesl, jelikož v asijských zemích je slonovina stále velmi poptávaný artikl. Pro ochranu slonů Arthur také založil neziskovou organizaci Save Elephants.
Toulcův dvůr je středisko ekologické výchovy, které tvoří komplex památkově chráněných budov a přírodní areál o rozloze 10 hektarů. V areálu naleznete louky, step, mokřad, dokonce i lužní les. Jeho nedílnou součástí je také farma se spoustou domácích zvířat, na které žijí zástupci původních českých plemen. V roce 2019 oslavil Toulcův dvůr 25 let své činnosti.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Krátký úvod do problematiky produkce odpadu a jeho následného zpracování. Pasáž přivádí diváka k uvědomění, že ať děláme téměř cokoli, vytváříme odpad, se kterým je třeba dále pracovat.
Krátký úvod do problematiky produkce a následného využití plastového odpadu. Pasáž ukazuje, jak by se mělo s plastovým odpadem nakládat, i to, jak probíhá proces třídění a recyklace plastů. Je představeno, jaké výrobky je možné z recyklovaného plastového odpadu vyrobit.
Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Otakar Leiský (* 1925) je český zoolog, spoluzakladatel nejstarší ekologické organizace v Československu, která je dnes známá pod názvem TIS. Stačil zabránit stovkám ekologických přehmatů, podílet se na prvních zákonech o ochraně přírody a založit Hucul Club na záchranu huculských koní. Úspěch ekologické iniciativy nestojí pouze na odhodlání, nadšení, trpělivosti a zarputilosti, ale i na výchově mládeže.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.