Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Voda v amerických domácnostech je znečištěná zbytky léčivých přípravků – najdete v ní stopy antikoncepce, léků proti bolesti nebo antidepresiv a zřejmě to není problém jen Spojených států amerických. Spotřeba léků roste a ty se z lidského organismu dostávají do odpadních vod. Jaké jsou důsledky tohoto znečištění?
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Jaké je složení pavoučího vlákna? Proč je tak pevné a zároveň pružné? A jak se šetrně zbavit pavouků? A víte, kolik je pavoučích druhů? K čemu je dobrý pavoučí jed? S tím vším vás seznámí Michael.
Nově objevené vlastnosti nanosystémů začínají uplatňovat svůj vysoký potenciál, ačkoliv počátky nanotechnologií se dají datovat až do středověku. Redukcí chloridu zlatitého citronanem sodným můžeme připravit zlaté nanoklastry. Zlaté nanočástice se také využívají v moderních těhotenských testech.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Suchý led není nic jiného než oxid uhličitý v pevném skupenství. Můžeme jej vyrobit ze sněhového hasičského přístroje, který nastříkáme do pevné látky. Reakcí suchého ledu s vodou vzniká mlha, ale suchý led může také explodovat v uzavřené PET lahvi s vodou.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Motivační video pro mladé vědce na střední škole. Šestimocný chróm vznikající při různých výrobách je karcinogenní a je ho třeba odstranit ze znečištěné vody. Mladá vědkyně šestimocný chróm pomocí různých analytických metod pomocí hlinitokřemičitanů převádí na trojmocný, který je pro životní prostředí neškodný.
Obecně známou věcí je, že hlavní součástí skleníkových plynů je oxid uhličitý. Ale víte, že celosvětově jedna třetina všech emisí pochází právě ze zemědělství? Jaké to jsou plyny, jakým způsobem vznikají, se dozvíte s pracovníky Jihočeské univerzity, kteří s pomocí jednoduchého zařízení zachycují plyny uvolňující se do ovzduší z půdy pastviny.
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.
14 024
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.