Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Zdeněk Daněk maluje aktivní obrazy pomocí českého objevu – barvy na bázi oxidu titaničitého – která využívá fotokatalýzu k rozkladu škodlivých sloučenin v ovzduší. Když na oxid titaničitý posvítíte světlem, rozloží veškeré organické látky v okolí na neškodný oxid uhličitý a vodu. Natřít lze keramické obklady i stěny.
Na pokusu je ukázána příprava nylonu z diaminohexanu a kyseliny adipové a následný vznik polymerového vlákna nylon. V ukázce jsou také popsány způsoby využití nylonu.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Voda v amerických domácnostech je znečištěná zbytky léčivých přípravků – najdete v ní stopy antikoncepce, léků proti bolesti nebo antidepresiv a zřejmě to není problém jen Spojených států amerických. Spotřeba léků roste a ty se z lidského organismu dostávají do odpadních vod. Jaké jsou důsledky tohoto znečištění?
Názorně si ukážeme koloběh uhlíku v přírodě, vznik oxidu uhličitého, jeho přeměny i jeho význam. V závěru je poukázáno na velké množství obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a jsou uvedeny dva způsoby jeho snižování.
Neopatrné zacházení s jedy vedlo k největší ekologické katastrofě v České republice poslední doby. Kyanid otrávil 60 kilometrů dlouhý úsek Labe. Co se vlastně stalo a jakým způsobem kyanid zabíjí? A k čemu je lidem dobrý? Jak rychle se řeka po takové katastrofě vzpamatuje? Kyanidy jsou jedy s dlouhou historií.
Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Rozdrcené cereálie nasypeme na papír, pod kterým pohybujeme magnetem. Kousky železa v nich obsažené se volně pohybují po papíru. Zhlédnutím videa se dozvíte nejen, proč železo vykazuje feromagnetismus, ale i jak vypadá výroba železa a jeho biochemický význam.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Experiment, při kterém je dokázáno, že oxid uhličitý je kyselinotvorný. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý. Roztok se začne odbarvovat.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.