05:43
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Hliník jako průmyslový kov může sloužit i k výrobě uměleckých předmětů. V akváriu pokrytém akrylátovou fólií vytvoříme polymerovou lázeň. V tavné peci roztavíme hliník, který vlijeme do polymerové lázně. Vznikne vždy originální odlitek.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Proč více používat automobily na zemní plyn? Zemní plyn, označovaný jako CNG, je ekologické a spolehlivé palivo. Ve srovnání s moderními katalyzátory běžných automobilů, auta na zemní plyn minimálně znečišťují ovzduší. Jednou z dalších výhod tohoto paliva je možnost doplnění nádrže přímo doma. Jaké jsou ty další?
Pěnu ze saponátu snadno zapálíme. Potřebujeme k tomu kbelík se saponátem, do kterého vháníme methan. Po vytvoření dostatečně velkého sloupce pěny ji zapálíme. Hoří jasným plamenem.
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
Na mnoho klíčových vědeckých objevů přišli lidé naprostou náhodou, když třeba hledali úplně něco jiného. Jmenovitě například penicilin, LSD, mikrovlnka nebo inteligentní plastelína. Jak se to stalo? Povíme si. A Michael nám ukáže, jak z lepidla Herkules, což je polyvinylacetát, a pracího prášku obsahujícího borax neboli tetraborát sodný připravit látku podobnou gumě.
Když nalijeme do plechovky kapalný dusík, začne na dně kondenzovat kapalina. Tato kapalina je kyslík. Jeho přítomnost dokážeme vzplanutím již dříve zapálené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
Znečištění ovzduší pocházející z automobilového průmyslu je velkým problémem současnosti. Jedním z možných řešení jsou auta na palivové články, které jako pohon používají vodík. Vodík je ale hořlavý a výbušný plyn, tudíž jeho velké množství převážené v automobilu může představovat problém. Vědci proto vyvinuli ultracitlivé senzory schopné zjistit pouhé 1 % vodíku ve vzduchu, a tím zabránit neštěstí.
Nanotechnologie je velmi rychle se rozvíjející oblast moderní vědy. Kde se setkáme s nanočásticemi v běžném životě? Používají se například v klinické praxi k diagnostickému vyšetření pacienta. Jak si lze nanočástice železa v laboratoři připravit?
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.