04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny měnové, hospodářské a vojenské reformy Marie Terezie, kterými přispěla k modernizaci Habsburské monarchie.
Radomír Faltýnek byl nejmladším vězněm koncentračního tábora Flossenbürg. Jeho rodiče a strýc byli zatčeni v době heydrichiády a popraveni. Posledním přáním rodičů bylo, aby syn hospodařil a pokračoval tam, kde oni přestali. V roce 1945 dostal medaili za statečnost, ale už za tři roky byl nepřítelem státu. Jako majitel hospodářství musel plnit často nesplnitelné dodávky potravin státu, zaplaceno ale dostal, až se to státu hodilo. Stal se nepřítelem pokroku. Vydržel do roku 1959. Přesně za 40 let mohl požádat o znovunavrácení majetku.
Les je místem, které mělo a má v historii velkou úlohu. Dřevo bylo důležitou surovinou využívanou nejen k topení, ale i pro stavbu obydlí. Člověk odlesňováním získával svůj životní prostor. Ve středověku při tzv. vnitřní kolonizaci došlo k modelaci české krajiny prakticky do té podoby, kterou známe dodnes.
Pasáž pojednává o vzniku průmyslu na Ostravsku, jeho proměně v devatenáctém století a po roce 1945 a následně i po komunistickém převratu v roce 1948.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Ukázka popisuje, co to je archeologie a čím se tento vědecký obor zabývá.
Václav Cílek provádí lesy nedaleko Kounova, kde lovci menhirů odkryli a vztyčili na 120 kamenů přírodního typu. Většina z nich je z křemence.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.